Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Na pohádkovém Islandu se vraždí i zaživa



Úvodník:

Krajina, kde se daleko široko nerozkládá nic než sama příroda a kde jsou lidé pověrčiví a sem tam věří na duchy a jiné podivné bytosti. Zem, kde se reálné střetává s intuitivním a právě zde se odehrává krutý a nelítostný temný příběh, jehož kořeny sahají až do druhé světové války.



Článek:
My se však ocitáme ve 21.století a po částečných stopách se dostáváme až k samému jádru věci.

Stane se zde hned několik vražd a majitel hotelu má pocit, že vše zapříčinily zlé síly o kterých místní lidé mluví jen občas, ale moc dobře si jejich přítomnost uvědomují. Má tak dojem, že jej bývali majitelé statku ošálili, neboť mu tuto skutečnost utajili. Jako východisko vidí třeba náhradu škody. Přivolá tak na pomoc svou advokátku, která se dá nejen do pátrání jak klientovi vyhovět, ale i do vyšetřování vražd.

Hle, jak to pak vše spolu souvisí. Ke všemu sama advokátka prožívá své rodinné trable a její klient, byť se zdá neškodný, neviňátkem také není. Vždyť kolik z vás si do PC dá heslo „hašiš“? A co teprve když Jónase (majitele hotelu) začne podezírat i policie. Linie děje je vskutku bohatá, neukolébá čtenáře ke spánku ani předčasnému závěru.

Je téměř nemožné něco odhadnout a ta nekonečnost děje nabitá tolika událostmi. A to i přes svých 400 stran, což na detektivku nebývá zvykem. Většinou se pak úměrně s počtem stran snižuje kvalita. Zde to neplatí. Můžete si dosytnosti užít detektivku jak má být a nahlédnout přitom do pověstí, legend a záhad, kterými je Island opředen.

Autorka vše podává s velkým nadhledem. Nedá se říct, že by dění gradovalo, spíše se stále udržuje někde mezi gradací a vyvrcholením. Ke konci se toto napětí udržuje až moc dlouho, kdy celkové rozluštění přijde až po čtenářově přepětí dějem. Detektivka je drsná skutečnostmi, malebná přírodou a tajemná neviditelným duchem, jež zabíjí oběti. Přičemž se vše míchá do kupy. Nevěříte na duchy? Nevadí, hlavní hrdinka také ne. A hlavně tohle není duchařská literatura. Řadí se k románům malebným a sychravým jako podzimní počasí.

Nemusíme studovat autorčino jméno zblízka, abychom zjistili, že pro nás je téměř nevyslovitelné. Další severská autorka, jejíž knihy se dostaly na český trh. A opět detektivka. Již dávno neplatí, že mistrem detektivky je muž a to především Američan. Vyjma McCarthyho Cormaca, bych tuto severskou autorku zařadila hned na druhý stupínek spolu s Leenou Lehtolainen.
 
Budu předvídat oblibu severské literatury, zvláště té detektivní. Autorky se tak odlišují od současné detektivky, která je přesycena násilím, korupcí, obchodními machinacemi a honbou za majetkem. Stejně jako Yrsa y Leena vykreslují prostředí, ve kterém má čtenář dokonce malebný pocit a přesto se ocitá ve víru vražd.
Proč se tak cítí je nasnadě. Čtenář má dost toho, co se na něj každý den vyvalí z radia, televize, internetu apod. Proč by pak měl trávit ještě svůj volný čas stejnou tematikou, ač fiktivní? Pokud chcete darovat beletrii a konkrétně detektivku darujte některou ze severských autorek.
 
Knihu Mrazivé světlo od Yrsy Sigurdardottir vydalo nakladatelství Metafora v roce 2008

Zdroj fotografie: www.metafora.cz
 

25.11.2008 - Lucie Hajduková