Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Psí láska Bosé královny nestačila



Úvodník: Když se řekne Mika Waltari, z hlubin literárního zapomnění se okamžitě vynoří Egypťan Sinuhet. Finský spisovatel čtenářům zanechal mnohem více titulů: Velká iluze, Krvavá lázeň, &Sťastná hvězda, Temný anděl, Pád Cařihradu, Tajemný Etrusk, Jeho království, Čínská kočka a jiné pohádky, Cizinec přichází, Nepřátelé lidstva, Temný anděl, Omyl komisaře Palmua, Plavovláska, Dohra, Tanec na hrobech... A tím dlouhý výčet zdaleka nekončí.

Článek: Pro zálibu v historických tématech s filosofickými akcenty, kde ne vždy vítězí spravedlnost, květnatý a bohatý jazyk, důrazný vlastenecký podtext, zaměření na sociální problémy, mnohovrstevné pojetí a čtivé příběhy lze s určitou nadsázkou Mika Waltariho, finského prozaika, srovnat s Aloisem Jiráskem. Svým bohatým žánrovým rozstřelem ho však předstihuje.

Bosou královnu napsal Mika Waltari (1908 – 1979) již v roce 1942. V době válečného konfliktu, do něhož byla zatažena i jeho vlast. Původně ho koncipoval jako filmový scénář, posléze mu vdechl duši románu

Děj se odvíjí v 16. století kolem milostného příběhu mladého krále Erika (1533–1577) a Karin, dcery biřicovy. Postavení hvězd však králi není nijak nakloněno, neustále musí být ve střehu: je vláčen nedostižným vzorem svého otce Gustava Vasy, čelí neustálým útokům na švédský trůn ze strany svých bratrů, zejména finského místodržícího Jana, touží posunout hranice &Svédska… pravidelná zklamání z neúspěchů přinášejí nervové vypětí a následnou duševní poruchu. Ve všech vidí potencionálního nepřítele. Navíc jako panovník, fascinovaný neomezenou mocí a manipulovaný a poštívaný nedostatečnými či záměrně mylnými informacemi - i svého rádce Jörana Perssona, své chování nekoriguje. Chorobná podezíravost, výbuchy vzteku podnícené alkoholem, stupňovaná krutost se obrací i proti nevinným. Likviduje švédskou šlechtu a tím si podřezává větev, na níž ne zcela pevně sedí.

Jeho rozháranou duši zklidní teprve láska prostičké dívky, prodavačky oříšků, Karin. Je slepá, že nevidí jeho temnou duši a prokazatelné zločiny, či si myslí, že její láska bude silnější? Erik se vedle ní alespoň na okamžik stává lepším, věří, že skrze ni může uniknout temnému osudu. Její plná psí oddanost, soucit, až nepochopitelná nesobeckost a nezištnost, ne nepodobná bezpodmínečné lásce mateřské, nakonec přece jen před vyšší instancí musí kapitulovat – Erik ztrácí trůn a umírá ve vězení. Nesmrtelná láska tajné vdovy trvá navěky a navždy, opuštěna a opovrhována.

Historický román objektivně popisuje situaci – sociální, politickou i mravní –  feudálního státu na severu Evropy. V tradičně vynikajícím vyprávění Waltari snoubí historicky podložená fakta s vymyšlenými epizodami velice přirozeně. Čtenář slyší i vidí ostré hvizdy mečů, nárazy ledového moře, hlučící dav na tržišti, hurónské opilecké výlevy krále, tiché a trpělivé slzy Karin. Právě zvukomalebná kulisa, kterou Waltari svým umem vnáší mezi obyčejná černá písmena a slova, přetváří literární text v v múzický elixír. Pomáhá příběhu, aby se vynořil z oparu dalekých skandinávských temnot a stal se plnou číší jiskrného vína. A v něm, jak známo, pravda dřímá.

Před třiceti lety zemřel finský spisovatel Mika Waltari (19. 9. 1908 - 26. 8. 1979). Pocházel z rodiny luteránského pastora, záhy mu zemřel otec. Studoval teologii, kterou však nedokončil. Vystudoval filozofii, několik let pracoval jako žurnalista a začal se věnovat literatuře. Do literatury vstoupil ve dvacátých letech jako básník a člen literární skupiny Tulenkantajat - Nositelé ohně, kde působil jako vůdčí osobností. Tato skupina se postavila proti finskému tradicionalismu a propagovala orientaci na moderní evropské proudy. V jeho díle se odráží láska k dálkám, exotice, orientu, historii i svobodě. Čtenář zaznamenává i odpor k válce a velice vyvinutý sociální cit. Rozsah, jak kvantitativní, tak žánrový je pozoruhodný: psal romány, povídky, novely, pohádky, detektivky, divadelní a rozhlasové hry či filmové scénáře.

Waltari Mika: Bosá královna
Vydalo nakladatelství HEJKAL HAVLÍČKŮV BROD v roce 2008

obálka www.kosmas.cz


11.01.2009 - Jindřiška Kodíčková