Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Vánoce 1989
Úvodník: Jako každý rok, nemohl jsem se už dočkat vánoc. Byl to pro mne takový zážitek, že už při pouhém pomyšlení na tu slavnostní atmosféru a na dárečky pod stromečkem, rozklepaly se mi ruce a podlamovala kolena. Tentokrát jsem se těšil i na sestřenici Bětku, ze které vyrostla nádherná buchta a doufal jsem, že můj otec zase na vánoce pozve celou její rodinu a že se s Bětuškou dáme nějak dohromady.
Článek: Už v listopadu jsem začal nakupovat dárečky z tvrdě ušetřených peněz, měl jsem brzy skoro všechny, jenom pro sestřenici Bětku jsem neměl nic, žádný nápad a tak jsem bezradně obcházel krámy i krámky, okukoval jsem i na vánočních trzích, ale pořád nic. Až jsem se nakonec rozhodl, že obětuji jedno ze svých pečlivě ochraňovaných „elpíček“ mého miláčka Karla Gotta, které jsem získal výměnou asi před dvaceti lety za desku jinou, která se mi vůbec nelíbila.
Uspokojen tím výběrem a i tím, že už konečně mám dárečky pro všechny, toulal jsem se po předvánočně vyzdobené Praze, kde už se nekonaly žádné demonstrace, nikde nehlídkovali po zuby ozbrojení příslušníci SNB a všude byl klid. Trochu mě nová situace znervozňovala, ale uklidnilo mě pomyšlení, že můj otec má jistě pro mne v záloze nějaké teplé místečko, abych si v té demokracii nebo jak tomu říkají nemusel namáhat ručičky.
Konečně nadešel ten toužebně očekávaný Štědrý den. Sešla se celá naše rodina, i rodina mého strýce, k mé velké radosti přišla i sestřenice Bětka a tak jsme všichni spokojeně zasedli k štědrovečerní večeři. Otec měl na začátku místo modlitby proslov, ve kterém vyjádřil naději, že to demokratické běsnění snad co nejdříve skončí. Strýc i sestřenice Bětka se tomu uchechtávali, otec jenom poznamenal „Však uvidíme“ a já jsem v tom měl trochu zmatek. „Můžu se za daných okolností ucházet o dceru téměř kapitalisty? Co když současná situace nějak zkolabuje? Na druhou stranu, kdyby nové poměry zůstaly, byla by moje známost s dcerou sedláka jakousi náplastí na minulost mého otce.“ Ale maminka už nesla na stůl kapra se salátem a tak jsme se všichni pustili dojídla a já jsem už nemyslel na nic, jen na dárečky pod stromečkem a na to jak všechno proběhne.
Konečně se ozval maminkou pečlivě utajovaný zvonek a všichni jsme se hrnuli do dveří pokoje, kde stál nádherně ozdobený vánoční stromeček, za oknem poletoval Ježíšek a u stromečku si právě připíjeli Děda Mráz se Santa Klausem střídavě pravou whisky a starou dobrou vodkou.
23.12.2003 - Zdeněk Pilný