Každý z nás tu situaci zná: jdeme na procházku a v měkké půdě nebo v zimě ve sněhu upoutá naši pozornost zvířecí stopa. Jestliže otisk připomíná klasickou „tlapku“, většina lidí stopu odmávne s tím, že „asi nějaký pes nebo kočka“, nedokonalé půlměsíce zase označíme za „nějakou srnku“ a ten zbytek raději nekomentujeme. A to je škoda. Zvířecí stopy totiž ukrývají mnohem víc než by se na první pohled zdálo. Podle čitelného otisku můžeme identifikovat nejenom jejich tvůrce, ale také jeho či její pohlaví, způsob života, stáří, váhu a nebo tělesný stav daného zvířete. Ačkoliv na začátku patrně nedokážeme vyčíst všechny tyto informace, opakování- matka moudrosti a navíc, kdo ví? Třeba právě ve vás dřímá skrytý stopařský talent. K jeho nalezení vám dost možná poslouží český překlad Atlasu stop zvířat autora Klause Richarze.

Přestože laická veřejnost povětšinou chápe pojem „stopa“ pouze jako otištění příslušné končetiny do příhodného materiálu, ve skutečnosti toto označení zahrnuje pestrou škálu způsobů, pomocí nichž zvířata upozorňují na svoji přítomnost. Richarzův Atlas představuje většinu z těch, s nimiž se můžeme v přírodě běžně setkat.

Část věnovaná tématice tzv. pobytových stop seznamuje čtenáře s charakteristickou „úpravou“ bydliště savců, ptáků a některých dalších živočichů. Ohlodané větve, poházené skořápky plžů pod stromy, okousané listy-to jsou jen některé ze signálů, podle kterých můžeme usvědčit pravého pachatele.

Vývržky a trus patří k dalším charakteristickým produktům toho či onoho živočicha, v nichž potencionální stopař může nalézt kýžené odpovědi. Vývržky- chomáčky z chlupů, kostí, tuku a dalších nestrávených částí potravy některých ptáků, především sov, vypovídají vzhledem k dobře zachovaným a rozpoznatelným složkám o potravním spektru daného zvířete. Hodnota takovýchto stop je značná, neboť z vývržků lze zjistit nejenom jejich producenta, ale také výskyt dalších živočichů, kteří v daném teritoriu žijí. Trus naopak zaujme svým tvarem, velikostí nebo charakteristickým umístěním v teritoriu. Stejně jako u vývržků, také v případě trusu hraje jeho složení nezanedbatelnou roli.

Nory, hnízda a úkryty- kapitoly věnované nejrůzněji zbudovaným domovům živočichů, poukazují na charakteristické znaky těchto staveb. Autor prozrazuje rozdíl mezi krtčí a hryzčí norou, vysvětluje rozdíly mezi jednotlivými ptačími hnízdy a nenechává bez povšimnutí ani práci hmyzu. Čtenář tak pozná konkrétní druh mravenců podle mraveniště, pavouka podle pro něj typicky umotané pavučiny a přijde na kloub bizardním duběnkám či jiným „nepravostem“ na částech rostlinného těla.

Jestliže jste si do této doby spojovali kruhy v poli výhradně s prací mimozemšťanů, vězte, že stejně dobrou práci odvádí také obyčejný srnec nahánějící vyhlédnutou srnu. Nejrůznější holiny v trávě nebo v lese skutečně často nejsou náhodné a jejich viníky opět nalézáme v živočišné říši. Poslední část Atlasu nazvaná Stopy, které vyprávějí příběhy vysvětluje význam podobných úkazů.

Atlas stop zvířat přiřazuje každé položce názornou fotografii. U každé stopy autor zpravidla řeší jak vypadá, kde ji najdeme a přidává odstavec zajímavostí. Přestože zpracování informací není vůbec špatné, biolog patrně bude postrádat zařazení kapitol věnovaných lebkám významných savců, podrobnější výčet charakteristického peří jednotlivých ptáků nebo paroží, o kterém by taktéž vícero informací neuškodilo.

V každém případě, Atlas stop zvířat patří do knihovny každého milovníka živé přírody, protože přes vyčtené nedorazy svému účelu posluhuje dostatečně a tak určitě nezůstane nevyužit, napospas ukládajícím se vrstvám prachu. Díky zvolenému způsobu zpracování a sympatickému formátu nepřesahujícího A5 jej můžeme považovat za užitečnou pomůcku, snadno přenositelnou do terénu, která poslouží jako kvalitní odrazový můstek pro každého, koho stopování zvířat zajímá.

Atlas stop zvířat
Klaus Richarz
nakladatelství: Academia
doporučená cena: 295 Kč

foto obálky: http://www.academia.cz