Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Hovory s T.G.M.



Úvodník: Karel Čapek v letech 1928 – 1935 naslouchal vyprávění, ale jak sám píše, i mlčení, prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Vzpomínky, myšlenky a představy vytvořily mimořádně hodnotný a vypovídající obraz člověka, jenž se nezpochybnitelným způsobem zapsal do dějin naší novodobé historie

Článek: Že se jedná o způsob skutečně nezpochybnitelný (i když může přinášet i rozporuplné postoje) dokazuje jeho dosud živý odkaz. Je často citován dnešními politiky, jeho jménem se zaštiťují nespočetné aktivity. Je otázkou, jak by na to nahlížel Masaryk, kterému právě takovéto zbožňování či naopak zatracování bez hluboké znalosti podstaty věci bylo nesmírně cizí. Sám se angažoval teprve tehdy, když zvážil všechna pro i proti, svá rozhodnutí podložil rozsáhlým studiem, kritickými diskuzemi a zvažováním. Co pak řekl, za tím si stál, i když to nebylo snadné. Nebyl příznivcem zbrklého jednání, nic nemusel dementovat (pokud výjimečně ano, vždy za tím stál pádný důvod opřený o nové, věc měnící informace – vše vysvětlil, případně se omluvil). Prostě takové obyčejné věci, které se dnes víceméně vytratily.
 
                                          
Je zbytečné Hovory popisovat, protože knihu si musí přečíst každý sám a po vzoru samotného Masaryka si o ní teprve poté udělat vlastní názor. Nic lehce zprostředkovaného on nepřijímal. Čtenář se seznámí s jeho názory na dění v  bouřlivé době širokého přelomu století. S úsměvem zjistí, že mnohé mají platnost soudobého výroku, mnohé by ji mít měly. Masaryk zkoumal minulost, aby mohl ovlivnit budoucnost. Na minulost nežehral, chyby hledal pouze v přítomnosti a snažil se jim pro příště vyhýbat. Neochvějné postoje pochopitelně jeho souputníky někdy dost dráždily, ale ani soupeř si nemohl stěžovat na nějaké podpásovky. Čtenáři se tedy nabízí možnost s názory TGM polemizovat, stavět se k nim kriticky, ať už z důvodu, že se na problém díváme znalýma očima neznalých lidí, či se s nimi prostě neztotožňujeme a dokážeme se vůči nim kriticky vymezit.
 
                                          

Masaryk prožil bohatý plodný život ( více: http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=2715), který byl modelován nejen pozměněným, o to více opravdovým vztahem k otázce náboženské, rodinnými kořeny a láskou ke vzdělání, která byla jednou z důležitých motivací života. Vždy se vyjadřoval pouze k tomu, co podrobně znal. Popsal praktický humanismus, založený na každodenní práci, měl hluboké sociální cítění, které našlo místo v realistických demokratických ideálech, jež formuloval. Z pozice filosofa, veřejně činného i opravdově věřícího člověka hodnotil sílu mýtu, důležitost poznání a tolerance, vztah mezi politickou teorií a praxí, jednotlivé politické směry. Politika, i když k ní původně cíleně nesměřoval, se stala jeho plným životním naplněním, platformou pro prezentování postojů i kolbištěm pro realizaci konkrétních cílů. Věřil, že politik má ve svém konání mít doopravdy na mysli blaho státu, nikoli cíle osobní nebo stranické, opovrhoval politikařením, lidí si vážil pro jejich slušnost a práci. 
 
                                           

Původně jsem chtěla vypsat několik Masarykových myšlenek, jež mě zaujaly pro svou hlubokou a nadčasovou platnost, a které jsou v zásadě velice prosté, protože vycházejí z křesťanského ideálu. Nakonec to neudělám, budu se držet jeho kréda, že vše si člověk musí vyhledat, prostudovat a prožít, aby si za svými názory mohl odpovědně stát. Nic vám tedy, možná i vytržené z kontextu, nebudu předkládat a nechám na vás, abyste si s Masarykem „zašpekulovali“ sami a našli si to své poselství. Kniha skutečně k myšlení, srovnávání a polemikám podněcuje.

Čapek Karel: Hovory s TGM
Vydalo nakladatelství FRAGMENT v roce 2009
Foto:
www.fragment.cz, www.obrazky.cz, ČTK


06.04.2009 - Jindřiška Kodíčková