Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Bitva tří císařů se odehrála (prý) u Austerlitzu



Úvodník: My víme, že u Slavkova poblíž Brna. Němci místu říkali Austerlitz. Knižní, dokonce titulní hrdina Austerlitz tak získává představu o svém původu. Není to snadné a není to téma jednoho odpoledne. On totiž Jacques Austerlitz vyrůstal celé dětství jako Dafydd Elias. Řekněte dospělému klukovi, že se jmenuje jinak. To opravdu nemusím!

Článek: Vychováván velšským protestanským kazatelem. Ve skutečnosti je malým židovským uprchlíkem z předválečné Prahy, jenž se svou pravou identitou má co do činění až v dospělosti, tedy ve svých osmnácti letech. Některé šoky je třeba překonávat. Pořád.

Německý spisovatel W.G.Sebalb (1944-2001) na sebe v Čechách upozornil v roce 2006. První jeho česky vydaná kniha se jmenuje Vystěhovalci. Čtveřice novel. Vzbudila mimořádný ohlas. Nyní máme před sebou román Austerlitz a svou formou hlásí to samé. Navíc ohlasy knihu pasují mezi autorovy nejlepší.

W.G.Sebalb tímto svazkem vzdává hold všednosti, chcete-li všednímu životu.
Co je ale v jeho podání „takové nic a přece všechno“? Tón vyprávění, třeba. Obyčejnost života vypravěče knihy i Jacquese Austerlitze. Což je a není totéž. Vypravěč vypráví obsah knihy a mluví o Austerlitzovi jako o dobrém známém, klasicky v 3.os. j.č., s kterým se zpočátku náhodně setkává u zajímavých staveb Albionu a např. Belgie, s kterým si vyměňuje poznatky i nákresy specifických markantů stavby. Od samého začátku ale Austerlitze pouští velmi často ke slovu (v některých momentech nad 50%, ať povídá sám, chlapec) a tak skoro polovina knihy je vedena v „ich formě“, i když se k tomu autor oficiálně nehlásí. Evropa řeší už jiné otázky, než jen ty židovské, ale je třeba je neustále připomínat, protože se jednalo o největší problém říše, potažmo i zbylého světa a dnes otázky související s vývojem na Blízkém východě nevidím jednodušeji. Jestliže používám termín „všednost“, rozhodně nemám na zřeteli stěžejní starost jiných hrdinů o dvě housky a deset deka salámu. Zájem o architekturu na úrovni interesu stavitelského, studijní zápal pro zvolený obor samozřejmý a to od obou hrdinů knihy. Důvod ke sblížení. Tu všednost vidím hlavně v hlavách obou, v jejich přednesu a volbě slov.

Austerlitz, po seznámení se svým příjmením, si připadá vykořeněn a jediný toho jména na světě. Zcela náhodně z rádia slyší, že proslulý tanečník Fred Astaire se civilním jménem jmenoval rovněž Austerlitz. Uvědomuje si, že nenosí toto příjmení sám. V momentě, kdy se dozvídá německý název Slavkova, směřuje jeho zájem do Čech, kde nachází další držitele toho jména. Jeho zájem o svůj původ vyústí v cestu do střední Evropy a jakoby zázrakem se mu vrací paměť. Ale opravdu se mu vrací nebo to je jeho vroucí přání? Těžko říct a kniha nám nepomůže. Navíc W.G.Sebalb, vědom si stálého procesu sebeurčení, nechává konec knihy viset v prostoru i čase. Adekvátní finále.

W.G.Sebalb: Austerlitz
Vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009

Obálka www.paseka.cz

17.04.2009 - Jaromír Komorous