Vítejte v Kostelci u Křížku. Například z hlavního města se sem za chvíli dostanete přímočarým autobusem. Není se co divit, vždyť tudy již ve středověku vedla solná stezka až k Baltu. Díky ní se tu i setkáme s nejstarším záznamem o tomto koutě Čech - nalézal se zde totiž Kalifáč, tedy odpočívárna pro cetující po výše zmíněné stezce. O jakém období se bavíme? Již pár let před rokem 1000!

_{Celkový pohled na dominantu Kostelce u Křížku ze strany rybníka}

Co byste při výletě sem určitě neměli opomenout? Vezmeme-li to historicky, tak určitě místní kostel. Stojí zde totiž unikátní rotundo-kostel, tedy rotunda, k níž bez přestavby či bourání stojí přilepený kostel sv. Martina. Rotunda se tu tyčí již ve 12. století a to včetně krásných fresek. Z venku si sice můžete prohlédnout jen zdařilé vitráže kostelních oken, ale na ty můžeme v románském období zapomenout. Ač tomu dnes již mnoho nenasvědčuje, místní kopec s rotundou a kostelem doslova žili náboženským a společenským životem. Okolní staré vesnice i městečka se sjíždějí během středověkých oslav a svátků právě sem. Důležitou funkci tu zastávala i fara a jediná škola v blízkém okolí.


^{Kostel s rotundou}

V sedmnáctém století ve vsi již žije početná židovská komunita, čemuž i odpovídá stále se rozrůstající židovský hřbitov na konci vesnice. Dnes na jeho zrezlých vratech ještě přečtete ceduli, že se jedná o chráněnou památku, ale jinak tomu nic nenapovídá. Hroby sice prošly rekonstrukcí, ale zeď se rozpadá a ony vrata - neznalý návštěvník ani nepozná, že již došel k cíli své cesty. Přesto, když vejdete, ovane vás duch starých časů a mystiky. Každého překvapí i rozloha hřbitova - vypadá totiž, jako by hebrejských hrobů bylo za ta staletí snad desetinásobek, než najdete na hřbitově u rotundy. Vysvětlení je jednoduché. Místní hřbitov totiž léta sloužil jako centrální pohřebiště celého okresu.


_{Jedny z krásných hrobů s hebrejskými nápisy}



Ještě v devatenáctém století krom sv. Martina byste tu našli i židovskou synagogu. Po té se již bohužel slehla zem. Zato se tu budují rybníky, z nichž jeden najdete doslovně pár kroků od centra vesničky. Okolí se skví upraveností i lavičkami pro relaxaci a krášlí jej veliké kameny. Za zmínku stojí i pár soukromých staveb a samozřejmě dobře vyvařující hospůdka a lahodná cukrárna.


Fotografka: Jitka Wilhelmová