Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Lépe nežít, než žít bez slávy
Úvodník: Oschly kapky krve, otupily se spory a zášť a zůstalo svědectví i možný vděk. Svědectví o koncepčním vojevůdci a lidech, kterými se obklopil. Respektoval je, ale nikdy jim nedovolil, aby ho přerostli.
Článek: Výškou malý Napoleon Bonaparte vstoupil do vysoké politiky. Podporou občanské společnosti, ale i jako diktátorský monarcha. Jako válečník s puncem vítěze i uzurpátor cizího území, kde zažehl nebývalý vlastenecký požár.
Již méně známe osoby, jimiž se obklopoval a které mu dopomohly k výsostnému postavení více, než k pozdějšímu pádu. Včas jim dokázal vyrazit meč z ruky a zároveň využívat jejich schopností. Těch si finančně i společensky cenil. Oni často dobře odhadli, kde končí realita a začíná chiméra. Převládali mezi nimi ti se správným politickým odhadem, válečnickým uměním, přesvědčením a určitým svědomím. Tyto vlastnosti bývají dvojznačné, hlavně v dobách převratů. Dokáží zradit nebo zavčas opustit politicky umírajícího. I takoví byli Napoleonovi maršálové a ministři. Bez sentimentu lze říci, že na své nejbližší měl spíše štěstí, našel mezi nimi i několik opravdu dobrých přátel.
Stanislav Wintr po knize Napoleon Bonaparte a jeho soupeři, si nyní posvítil do nejbližšího císařova okolí a popsal dramatické osudy těch, kteří šli část života s Napoleonem. V knize Napoleon Bonaparte – jeho maršálové a ministři najdete medailonky 26 nositelů maršálské hole a 12 ministrů. Na jejich osudech souběžně promítá historii Francouzské revoluce, dobu konzulátu a císařství až po opakovanou restauraci Bourbonů.... v kontextu kulis evropského vývoje. Vzácně vyvážený a čtivý text přináší mnohé poznatky, aniž by se opakoval v líčení stejných událostí (což je velice přínosné a nekomplikovaně přispívá k plynulému chápání náročného textu i těm, kteří se příliš neorientují).
Příjemně působí emotivní citace, zejména Napoleonových pamětí, které ho ukazují jako člověka, jenž ani ve vyhnanství nezahořkl a své souputníky objektivně hodnotil. Zda bylo záměrem autora, těžko odhadnout, ale vytvořil mozaiku příběhů více statečných, méně podlých, skoro přátelských osobností. I Napoleon působí jako citlivý pozorovatel, který se sice nenechá lehce oklamat lidskými mimikry, ale pro viníky najde často i odpuštění. Z této knihy vychází jako schopný manažer, s pečlivou koncepcí a lidským porozuměním. Zdali takový skutečně byl, zůstane otázkou.
K lepšímu vstřebání dramatických událostí přispívá nespočet ilustrací, reprodukcí i fotografií, map a chronologická tabulka.
Slavný pařížský hřbitov Pere – Lachaise je živou kronikou zapomenutých příběhů. Náhrobky s funerálními plastikami a espritem dávné energie slavných tiše vyprávějí. I někteří Napoleonovi hrdinové zde spí svůj sen, někteří možná zpytují svědomí, jiní odpočívají klidně. Bílý klasicizující náhrobek se zdobnými hlavicemi střeží ostatky ministra Emmanuela Francoise Sieyese. Je zde pochován i popravený maršál Michel Ney, mimořádně statečný, charismatický a impulsivní. Pouze jméno a datum úmrtí je vytesáno na náhrobku slavného Francouze, maršála Pérignona. Pochován je tu i republikán a maršál Joseph Lefebvre.
Wintr Stanislav: Napoleon Bonaparte, jeho maršálové a ministři
Vydalo nakladatelství LIBRI v roce 2009
obálka www.libri.cz
07.05.2009 - Jindřiška Kodíčková