Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Muzeum, kde si děti mohou hrát



Úvodník: Městu Plzeň, které kandiduje na titul Evropské město kultury 2015, se podařil další zdařilý počin. Na náměstí Republiky, v historickém domě, se po letech příprav podařilo otevřít MUZEUM LOUTEK. Narozdíl od stávajících muzeí podobného typu, fungujících v Chrudimi nebo v Prachaticích, je to plzeňské celé zaměřeno na tradici zdejšího loutkářství. Zcela logicky sem patří loutky “Plzeňanů” Josefa Skupy, který zde prožil svá nejlepší léta, a Jiřího Trnky, který se v plzeňské čtvrti Petrohrad narodil.

Článek:
Výstavní expozice je však daleko bohatší, ať se již jedná o historické tradice, či o současnost reprezentovanou Divadlem děti Alfa.

K vybudování Muzea spojily síly město Plzeň a Plzeňský kraj. Sídlo Muzea loutek, dům č. 23 na náměstí Republiky, prošlo unikátní rekonstrukcí a budova byla podle návrhu ak. architekta Vlastimila Vagadaye zcela přestavěna. Celou rekonstrukci započatou v roce 2007 hradilo město Plzeň. Expozici pak připravilo Divadlo Alfa spolu se Západočeským muzeem v Plzni, které se stalo provozovatelem Muzea.

Co mohou diváci v přízemí a dvou patrech Muzea zhlédnout? Přízemí patří kočovným loutkářským společnostem a prvním stálým plzeňským divadlům. První patro představí legendární Loutkové divadlo českých feriálních osad, které tehdy vedl lidový loutkář Karel Novák. Právě v něm započal svoji kariéru Josef Skupa, který se stal později jeho ředitelem, a právě zde roku 1920 vyřezal řezbář Karel Nosek podle Skupova náčrtku figurku Spejbla. Další část expozice je věnována Jiřímu Trnkovi a Gustavu Noskovi , synovci Karla Noska, který vyřezal loutku Spejblova syna Hurvínka. Druhé patro plzeňské budovy je celé zaměřeno na současné loutkové divadlo a tvoří jej především kulisy a loutky ze slavných inscenací Divadla Alfa.

Plzeňské Muzeum loutek má mnoho unikátních a cenných exponátů, které z důvodu ochrany musí být umístěny ve vitrínách. Řada loutek je však volně přístupných, což ocení zejména ti nejmenší, kteří si mohou všechno osahat a vyzkoušet. V posledním patře je i jakási “herna” kde si děti mohou divadlo sami zahrát a kde se pro ně budou připravovat zvláštní programy - včetně různých dílen a seminářů. Některé exponáty se tvůrcům podařilo “rozhýbat”. Především jde o loutkový automat neboli LOUTKOMAT, jehož model byl vytvořen podle dochované fotografie Novákova divadla. V něm si stisknutím tlačítka mohou diváci zvolit, jaké loutky a divadelní prostředí chtějí vidět.

K nejcennějším exponátům Muzea patří loutky Skupových spolupracovníků – především Jiřího Trnky z počátků jeho výtvarné činnosti, což jsou unikáty naposledy doložitelně vystavené v roce 1929. Diváci se také mohou seznámit s kdysi slavnou Skupovou postavičkou rebelujícího a burcujícího Kašpárka, s nímž autor sehrál sérii kabaretů zesměšňujících poměry monarchie na konci první světové války. K nejstarším loutkám patří bezesporu loutky řezbáře Allesiho, jejichž vznik se pohybuje někde mezi lety 1830 až 1850. Je to například loutka vezíra nebo varietní loutka slováckého tanečku. Největší loutky pocházejí z inscenace Divadla Alfa. Jsou to náčelníci – lidojedi úctyhodné výšky 2,10 metrů. Při představení “Náčelník Večerní vánek anebo hody divých mužů” je vodili dva až tři loutkoherci.

Plzeňské muzeum loutek je otevřeno od úterý do neděle od 10 do 18 hodin za vstupné 60 Kč pro dospělého a 30 Kč pro dítě (případně za rodinné vstupné 150 korun). Přístup do všech pater je bezbariérový. Více najdou zájemci na www.muzeumloutek.cz.


Zdroj fotografií: www.muzeumloutek.cz a M. Pecuch



29.09.2009 - Stanislav Polauf