Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Obrazy



Úvodník:

Článek: Chtěl jsem vám říci o tom
jak miluji obrazy.
Nedejte se ale mýlit,
nejedná se o obrazy jako umělecká díla,
mám na mysli tentokrát
obrazy jako scény
nejrůznějších událostí a situací,
jak si je člověk stylizuje, aby vyhověl své představě
v daném okamžiku rozpoložení ducha
a soustředění myšlenek, pocitů, rádoby vjemů,
tajemného chvění skrytých smyslů,
ve snaze najít ten správný výraz
pocitu dané chvíle,
do níž se dostáváme
fantasií svých myšlenek,
tak jako ve snu,
ale s otevřenýma očima,
co všechno se před námi otevírá.
Ani jsme si to neuvědomovali,
když jako děti jsme stavěli loutkové divadlo,
ale to byla vždy jen scéna,
na vlastní příběh nedošlo,
stále jen ty obrazy,
jež tenkrát pronikaly do našeho srdce
a dosud v něm kralují,
kulisy krásných scén,
a nevěděli jsme kdy dojde k realizaci,
vlastně nedošlo nikdy,
nikoho nezajímala.
Ale ty obrazy jsou tu pořád,
a vrší se na ně další,
vytváří fikce našich představ,
vytoužených chvil,
málokdy splněných,
ale to nevadí.
Obraz je vždy konkretní.
Odpusťte, prosím,
že i ten obraz
zpodobňuji pouze slovy,
dávám mu verbální podobu,
byť bych měl tu krásnou představu
hodit jen tak na papír,
v celé barevnosti
a bohatosti tvarů,
ale to já nedovedu,
nebyl jsem obdařen.
Přesto jsem vděčen Všemohoucímu,
že obdařil mne inspirací,
tím tajuplným viděním,
a snažím se aspoň slovy
vyjevit evidenci krásných představ.
A po čem nejvíce toužím, prosím,
chtěl bych se o ně podělit s těmi,
kdo vidí svět rozšířenýma očima
a dokáží se odpoutat od všednosti
a šedé každodennosti.
Prosím, nebojte se připojit,
účast se kontrolovat nebude
a zůstane to jen tak mezi námi.


15.01.2010 - Jan Alexander