Cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. Obzvlášť když jde o vládní projekty a tajné výzkumné stanice v hlubinách vesmíru. Existuje však jen málo věcí, do kterých by se Vesmírní borci neodvážili pustit, třebaže to občas může skončit pořádným masakrem… Michaela Merglová a Martin Paytok představují akční sci-fi nářez Planetární rachot!

Dne 7. 7. 2007 je na základě ankety lidí z celého světa zvoleno nových sedm divů světa. Podívejte se spolu s námi, které to jsou...

Scenárista David Koepp (*1963) napsal nový díl série Jurského světa, zahájené kdysi dvěma filmy režiséra Stevena Spielberga, a na kontě už má Koepp i právě první Jurský park (1993), kdy adaptoval nápady skvělého romanopisce Michaela Crichtona. Ale nebyla tenkrát ještě triková technika na takové úrovni a snad se také šetřilo, kupodivu, takže kupříkladu scény s obřím mořským Mososaurem… už jsme původně měli vidět tehdy, zatímco k nim dochází roku 2025.
David Koepp napsal navíc i výš zmíněný druhý díl Jurského parku Ztracený svět (1997), nicméně to vůbec neznamená, že by dnes vykrádal sám sebe a paběrkoval. A napsal neotřelý, nosný scénář, který překrásně zohledňuje tři živly - vodu, zemi a vzduch, přičemž hrdinové musí, takřka jako v pohádce, získat kousky hned tří dino-obyvatel těchto tří živlových světů. A podaří se. Zůstává otázka, zda bude výsledek krvavé výpravy k rovníku dán jen světovým elitám, jak je původně v plánu, nebo vyslepičen k užitku lidu všemu.

Kniha zdaleka neřekla poslední slovo. Dál se knihy vyrábí, distribuují, mnozí je dokonce čtou. A listovat knihou je, mám ten názor, zdravější než na mobilu "sjíždět" facebookové informace, i když, a to je taky pravda, musíte vybrat knihu aspoň jisté úrovně. Přinejmenším Robinsona. Když si vezmete na ryby projevy nějakého politika, tak vás udolá.

Ale kniha žije, a to přesto, že skončila. Něco totiž může žít a už být mrtvo. „V životě hra pokračuje i po matu.“ To neřekl Mario Puzo. To řekl Isaac Asimov - a platí to i pro knihy a bohužel se stalo, že... 

Přes padesát nových maleb a kreseb vystavuje do 24. srpna pražská Galerie Václava Špály. Jejich autorkou je malířka, sochařka a ilustrátorka Erika Bornová, vypravěčka fascinujících příběhů na pomezí vzpomínky, reality a fantazie. Výstava s názvem Stíny horkého léta Traudi Schönfeld přichází s volným cyklem autorčiných děl, které inspirovala konkrétní místa. Tím je dům v Sudetech, který s rodiči kdysi obývala i dospívající Traudi, ve 30. letech aktivní členka Svazu německých dívek.

Výstava je ve Špálovce otevřena denně od 11 do 19 hodin a doprovází ji vydání monografie z nakladatelství KANT.
 

Jako většina lidí zkoušel i spisovatel Ondřej Neff kreslit komiksy už v dětství a příkladem zůstává jeho (do jisté míry neumělý) seriál Robot Joe.
Později se potkal s Kájou Saudkem (letos je deset let od Kájovy smrti) a vytvořili působivé obrázkové seriály Arnal a dva dračí zuby, Slavkovská romance, Příhoda na mostě a Štěstí. Jak Neff připomíná, vždycky připravil „podrobný rozkres všech obrázků a jejich rozložení na stránce. Čili storyboard. „A jelikož sám rád kreslím, napadlo mě, že vytvořím příběh o Pérákovi.“

Výsledky nového průzkumu veřejného mínění přináší zajímavý pohled na to, jak Češi vnímají státní svátek Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Přestože Česká republika patří mezi nejméně nábožensky založené země v Evropě, má tento svátek pro většinu veřejnosti stále hluboký a aktuální význam. Povědomí o těchto klíčových postavách našich dějin je překvapivě vysoké, ačkoliv se liší v detailech napříč generacemi i úrovní vzdělání.

 

Během letní soutěže můžete kromě bodů za nákup vstupenek nebo občerstvení, za které okamžitě dostanete odměnu, se v průběhu července navíc soutěží o atraktivní výhry:  půjčení vozu Volvo XC60, herní konzole Play Station 5 či dárkové poukazy na jiné nákupy.
 

Al Pacino je - podle mě - sympatický chlap… a průměrný herec. Teď jsem ho urazil, ale chci tu říct, že jednička není. Navíc… zkusil nedávno i jinou práci a vydal objemné vzpomínky, což by nezvládl bez Davida Itzkoffa.

Formule, to není jen zaklínadlo, i když…. Vlastně je. Magické. Jsou to závody už tři čtvrtě století staré a mě táta už jako dítě tahal na podobné filmy s hrdiny-závodníky.

Jaroslav Foglar, zvaný skauty Jestřáb, byl psavým člověkem slova a vedle knih, komiksů, povídek a kronik svého oddílu Hoši od Bobří řeky si vedl osobní deník, který nikdy neplánoval zveřejnit. A nepředstavoval si jeho odhalení ani ve chvílích po sametovém převratu, kdy se kdesi vyjádřil: „Teď by ode mě najednou vydali i telefonní seznam.“

Dejvické divadlo přichystalo divadelní hru Krkavci francouzského dramatika z 19. století Henry Becqueho a je to podívaná vskutku velmi atypická a dechberoucí. Jen málokdy se stává, že po odeznění celého aktu zůstávají diváci tak dlouho zkoprnělí, že vlastně zapomenou tleskat. V krku se vám zasekla hořkost tak ostře jako rybí kost. Zpracování originální. Minimialistické, a přesto obdivuhodně efektní. Představení ovšem nedoporučuji lidem s extrémně citlivou povahou.