Možná jste o tom už někdy slyšeli v rámci trendů zdravé výživy, možná znáte nápoj „Oleato“ podávaný dříve u Starbucks, ale možná to slyšíte poprvé (jako já nedávno). Doporučila mi to známá kvůli snížení kyselosti kávy především v  případě, že konzumuji kávu ráno na lačno, což je pro trávení dost náročné. Kupodivu mi to zachutnalo a začala jsem se více zajímat o to, co vlastně tato ingredience s kávou udělá a proč je to údajně lepší. Takže proč?

Přišly mi cvičit zelené trenýrky. Obsahovaly muže ve středních letech s prvními šedinami. Takového bodrého, ne příliš sdílného strýčka, kterého vidíte jen tehdy, když se v rodině slaví kulatiny. Je to ten, který se zapojuje do nekonfliktních témat, například do debaty o technice golfu. To je chvíle, kdy zvedám oči od chlebíčku. Probouzí se moje profese fyziofitness trenéra, protože mám toho strýčka zařazeného spíš mezi zrezlé roboty po zimě než mezi golfisty s vysokými nároky na rotační pohybovou složku.

Zejména s rostoucím věkem nastávají životní situace, kdy se o sebe člověk nemůže buď částečně nebo zcela postarat. Zároveň chce zůstat s rodinou, ale nebýt přitom tak říkajíc „na obtíž“. Realita ale bývá složitější: chronické nemoci, úrazy nebo jen pokročilý věk si často žádají profesionální podporu. A právě v takových chvílích přijdou vhod terénní zdravotní a sociální služby, které pacientům umožňují zůstat v pohodlí domova a uleví tak i jejich blízkým, kteří se mají na koho spolehnout.

Zpravodajství na nás hrne informace ve vlnách a přináší i spousty pojmů, u kterých se jen tváříme, že jim rozumíme: jasně, infrastruktura, jasně, první čtení zákona, jasně, moratorium a další jim podobné odkýváme znalecky a pouštíme druhým uchem dál. Ale kdybychom je měli v klidu vyložit svými slovy, zjistili bychom, že selháváme, že o nich máme mylnou představu.
 

Již čtvrtstoletí křižuje svět a podává o něm svébytnou zprávu. Na cestovatelských festivalech se s ním potkáte zřídkakdy, i když s veřejností beseduje rád. Do jeho tvůrčí dílny můžete nahlédnout zejména skrze knihy, které napsal a z nichž nemalou část zabírá literatura faktu, včetně cestopisů. Na otázky Petry Štajnerové odpovídá člověk s jasným názorem, český etnolingvista a spisovatel Miroslav Černý. 
 

Příchod nového roku představuje pro záchranáře nejrušnější noc v roce. Běžně po celé republice řeší stovky případů. K nejčastějším poraněním patří úrazy související s nadměrnou konzumací alkoholu a špatným zacházením s pyrotechnikou. Zasaženy bývají obvykle končetiny, hlava a oči.
 

Česko stojí na prahu demografického zlomu. Podle čerstvých ministerských statistik nás v blízké budoucnosti čeká strmý nárůst počtu seniorů odkázaných na cizí pomoc – jít má až o stovky tisíc osob. Tento trend vytvoří enormní zátěž pro systém sociální a zdravotní péče. Situaci navíc komplikuje fakt, že veřejnost má stále jen mizivé povědomí o dostupných službách a často netuší, že významnou část péče mohou pokrýt zdravotní pojišťovny.
 

Zatímco u nás přichází zima, v Peru začíná léto a země pod Andami se probouzí do nové sezóny. Spojuje v sobě hory, oceán i poušť, historickou architekturu i živou kulturu. Peru patří mezi nejrozmanitější destinace na světě a ať už vás zajímá historie, gastronomie nebo příroda, má co nabídnout v každém směru.

Peru je země, kde se potkává minulost s přítomností. Na jedné straně ruiny dávných Inků, na druhé moderní města s bohatou gastronomií a energií Jižní Ameriky. V jediném dni tu můžete zažít horské stezky, klidné pobřeží i atmosféru měst, která nikdy nespí.

Představte si, že byste po zjištění závažného onemocnění ledvin nemuseli trávit třikrát týdně celé dopoledne v nemocnici. Místo toho byste mohli být se svými blízkými, v pohodlí vlastního domova. Pro stále více pacientů v České republice se tato představa stává realitou díky domácí hemodialýze.
 

Dnes se některým zvířatům změnil život. Stali se dárkem. Možná dárkem pro někoho, kdo je bude milovat, ale ne vždy dárkem pro někoho, kdo zvládne se o něj dobře starat. Ne vždy je to totéž. Obzvláště děti často neunesou příliv odpovědnosti, která s sebou péče o zvíře přináší. A tak se může stát, že se z dárku časem stane přítěž, někdy dokonce taková, která skončí v útulku - což je pořád lepší než u stromu.

Předvánoční čas láká mnoho Čechů k cestám za hranice, ať už na proslulé vánoční trhy ve Vídni či Drážďanech, nebo za nákupy dárků do evropských metropolí. Kromě teplého oblečení a dobré nálady si však přibalte i obezřetnost při placení. V zahraničí totiž číhá nenápadná past jménem Dynamic Currency Conversion neboli DCC. Co to ale znamená?

Manželé se balí na víkend na hory do Krkonoš. Manželka nervózně pobíhá s kufrem: „Karle, vzal jsi lyže, hůlky, helmy, páteřáky a ty správné vosky?“ Manžel v klidu zavře kufr od auta a odpoví: „Maruško, uklidni se. Slivovici mám, rum do čaje mám a placatku do vnitřní kapsy u bundy taky. Na tyhle technické detaily, na které se ptáš, máme ještě čas.“

Jiří Macoun (*30. května 1956 v Českých Budějovicích) je „hlubinně křehká“ duše, aniž to sám přesně ví. Oslaví za pár měsíců sedmdesátku.
Jak mi tvrdil, „nejde s dobou“, má raději vlastní cesty (a klidně křehké), což platí i co se týká sepisovaných jím knih. Často adorují nejpestřejší techniku, ale se autorovou lehce naivní výhradou plnou skepse: „Nepíšu pro ty, co nečtou. Jsou pod vlivem rodičů a číst stejně už nikdy nebudou. Oslovuji kluky, holky a dospělé z těch rodin, kde se četlo, čte a číst bude.“