Nikdy jindy neutíká čas tak rychle jako prázdninách. A tak už je to zase tady, po ulicích budou proudit ráno děti ... a zřejmě ne s moc velkým nadšením....

V srpnu čtrnáctého 2026 by se sta dožil slavný francouzský scenárista René Goscinny.
Ale předčasně zemřel již v jedenapadesáti (1977); nechal za sebou veledílo plné nápadů a žasnu, že jsem byl jako dítě atakován hned čtyřmi z jím generovaných fenoménů a ze čtyř stran, ačkoli jsem je roky a roky nedával dohromady.

Oblíbenou postavou pokleslé literatury a filmu býval jednu dobu šílený vědec, obvykle nějaký doktor. V Čechách mezi nimi vede doktor QQ. Vlastní jméno nemá a nikdy mě nenapadlo, že by ho mohl mít, až teď. Živě si pamatuji, jak jsem četl jako dítě jeho komiksové příhody otci, a ve škole nám zatajili kvéčko, ani doma nebývalo ve spíži, a tak jsem jméno vyslovoval „doktor nula nula“ anebo „doktor ó-ó“.
„Kvé kvé,“ opravil mě táta. Stačilo mi to říct jednou a hned jsem si uvědomil, oč lépe „kvékvé“ zní.

Nevím, jak Donald Trump, ale kačeří smolař Donald býval a jistě dál je popleta. Příklad? Roku 1947 koupil třem roztomilým synovcům (znáte je někteří z televize) omylem válečný bombardér, ale původně plánoval jen koupi jeho miniaturního modelu. K omylu došlo taky následkem toho, že letadla dva roky po válce moc nestála. 

Uběhne letos devadesát let od prvního vydání Lovecraftova Stínu nad Innsmouthem a někdo mi poví, že je banální to připomínat, ale Howardu Phillipsi Lovecraftovi (1890-1937) vůbec žádnou jinou knihu během života nikdo nevydal, zatímco dnes je to autor natolik kultovní a vzývaný, že stál Stín nad Innsmouthem japonskému kreslíři Gó Tanabemu (*1975 v Tokiu) za obrovskou práci a máme teď jeho objemný a neuvěřitelně detailní komiks o 444 stránkách; zrovna vyšel česky.

Na přelomu roku vyšla - s loňskou datací 2025 - čtyřsetstránková monografie Tomáše Prokůpka a Martina Foreta Komiks a reklama.
Je překvapivě pestrou historií české tiskové reklamy… ve vztahu k obrázkovým seriálům. Zdánlivě začíná - přesně - rokem 1900 - a zrovinka zde autoři dokládají zveřejnění prvního komiksového inzerátu u nás. Přece se však odpovědně vracejí i do století devatenáctého a reklamu jako takovou analyzují dosti zevrubně a i včetně vyvolávání. Avšak propagátoři čehokoli brzy a dlouho vyvolávat nechtěli, a tak na stránkách časopisů využívali třeba zavedené už hrdiny (Holmese, Cliftona, Chaplina), aby je rychle nasadili vlastní aktéry.

Spisovatel, autor science fiction a talentovaný výtvarník Dan Černý (*1982) je dnes jediný český kreslíř, který je zaháčkován jako výkonná síla v americké společnosti Disney. Sice tam možná málo platí, ale nevyloučil bych ani opak. Pro české recipienty teď Dan připravil - i díky tomu  "jobu" - komiksovou knížku Pasti plné zlata, přičemž scénáře i kresby jsou od legendárního Carla Barkse. A publikace obsahuje právě ty příběhy kačera Skrblíka (a jeho prasynovců), jež prý inspirovaly George Lucase a Stevena Spielberga při tvorbě Indiany Jonese.

Čtyřlístek jeden čas vycházel ještě častěji než teď, ale drží se, ač je u řady lidí v jistém opovržení, jak jsem zjistil. Začátky na konci let šedesátých jsou vzdálené a ceny těchto starých čísel dnes „astronomické“, což se netýká jen první (ještě nečíslované) dvanáctky sešitů, ale i desítek dalších.
Například taková třináctka (1971). Jmenuje se Dáma s krokodýlem a titul je jméno obrazu, který hrdinové chrání. Jsou v zájmu případu přestrojeni za mušketýry a pomáhá jim jistý Sherryk Holmepes: dohromady tedy zajímavá kombinace kordů, šermu a lulky.

Jako většina lidí zkoušel i spisovatel Ondřej Neff kreslit komiksy už v dětství a příkladem zůstává jeho (do jisté míry neumělý) seriál Robot Joe.
Později se potkal s Kájou Saudkem (letos je deset let od Kájovy smrti) a vytvořili působivé obrázkové seriály Arnal a dva dračí zuby, Slavkovská romance, Příhoda na mostě a Štěstí. Jak Neff připomíná, vždycky připravil „podrobný rozkres všech obrázků a jejich rozložení na stránce. Čili storyboard. „A jelikož sám rád kreslím, napadlo mě, že vytvořím příběh o Pérákovi.“

Ani nás to jako děti nenapadlo, ale Asterix byl na začátku psán a kreslen tak, že je titulní hrdina pán oné vsi odolávající Římu.

Čteme-li, sami si každý za sebe představujeme líčené vize. I tak jedná každý tvůrce komiksu, když se vize odhodlá nakreslit. Někdy nám padá do noty, jindy méně, potřetí má natolik mocné vidění, že si na své původní představy z podzámčí (spolu s havrany) ani nevzpomeneme. Víckrát ne!
To se může státi také nad černobílou knihou Japonce jménem Gó Tanabe Věc z temnot a další příběhy H. P. Lovecrafta (česky 2025).

Obrázkový seriál o Dušínovi, Metelkovi, Hojerovi, Červenáčkovi a Rychlonožkovi vyšel poměrně nedávno v restaurovaném vzezření - a v prosinci 2024 přichází ještě doplnění. Je to stejně upravený svazek (jako dva předchozí) nakukující pod ruce tvůrců. Objemná kniha o jejich přístupu vypovídá textem i prostřednictvím obrázků a je to příběh sestávající z tří epoch.

Podzimní úbytek světla na nás všechny působí pesimisticky. Ubývá nám energie. Dokonce i balónek má sebevražedné myšlenky... Jak se s nimi asi vypořádá?