Skutečně - Jean-Paul Belmondo v plné slávě, v době, kdy mu bylo 42 let. Jako vždy šarmantní, svůdný a neúprosný a také fyzicky zdatný. Rád si zakládal na tom, že nepotřebuje kaskadéry a že všechny nebezpečné kousky ve filmech zvládne sám. V tomto filmu ho to prý málem stálo život.



Proti předchozím Belmondovým filmům tu však došlo ke zjevnému posunu. Dosud hrdinové, které ve filmech vytvářel, stáli na opačné straně zákona - vzpomeňte na jeho první film U KONCE S DECHEM, kde uniká policii, či na roli lupiče v PRÁSKAČI, případně hrál drsné chlapíky jako šofér ve filmu 100 000 DOLARŮ NA SLUNCI či voják ve VÍKENDU V ZUYDCOOTE. Tentokrát (a poprvé) se Belmondo staví na "druhou stranu barikády" do řad ochránců zákona. Vytváří roli vrchního komisaře pařížské policie, který je zavolán k mrtvé ženě.

Jak se ukáže, vše začalo anonymními telefonáty, které Noru Elmerovou přivedly na pokraj nervového zhroucení. Volající jí vytýkal amorální život a došel až tak daleko, že ohlásil Noře svoji návštěvu. K smrti vyděšená žena volá na policii, ale ta je nerozhodná. V tom zazvoní u dveří zvonek, Nora zpanikaří a vrhne se z okna. K mrtvé přijíždí vrchní komisař Le Tellier (Jean-Paul Belmondo) s kolegou Moisacem (Charles Denner) a začíná vyšetřování. Muž, který zvonil, však nebyl tajemný vrah, ale soused, který si spletl dveře. Nikdo si nevšimne černě oblečeného motoristy, který vše z povzdálí sleduje... Pátrání po tajemném telefonistovi Minosovi a jak se ukáže i vrahovi osamělých žen, převážně lehkých a tedy "nečistých", se rozbíhá. A aby to nebylo jednoduché, vrchní komisař zároveň pátrá po svém dávném nepříteli, bankovním lupiči Marcuccim (Giovanni Cianfriglia). Napínavý příběh STRACH NAD MĚSTEM patří do řady klasických francouzských kriminálních filmů ze sedmdesátých let a řadí se mezi nejlepší díla žánru. Na rozdíl od diváků, kterým se film velmi zamlouval, přijala francouzská kritika film chladně. Ocenila rutinu a preciznost režiséra Henriho Verneuila, akrobatické výkony hlavního představitele však (na rozdíl od diváků) vzbudily u většiny kritiků spíše útrpné posměšky. "Le Tellier neubíjí své zločince v příšeří policejního sklepa, není přece zlým policajtem. Proti Bestii, proti Zlu udeří mužně, otevřeně. Neboť on, Belmondo, je vtělené dobro a spravedlnost. A dobro má sílu samo o sobě, mozku už není tak moc potřeba..." píše Jeune Cinéma 88/75.
Připomenu ještě, že režisér Henri Verneuil (15.10.1920 - 11.1.2002) se vlastním jménem jmenoval Achod Malakian. Pocházel z Turecka, kde se narodil arménskému rejdaři, který v době genocidy na Armény uprchl i s rodinou v polovině dvacátých let do Francie. Ve filmu se uplatnil nejprve jako herec. Režijně se poprvé proslavil v roce 19kdy ve filmu MELODIE PODZEMÍ poprvé (a úspěšně) vedle sebe postavil Gabina a Delona. Slavné snímky 100 000 DOLARŮ NA SLUNCI a VÍKEND V ZUYDCOOTE již byly zmíněny. Z jeho mnoha dalších snímků bych jen zmínil slavný SICILSKÝ KLAN, kriminálku opět s Gabinem a Delonem.

Foto: filmserver.cz, csfd.cz