Mamas & Papas představuje další experimentální pokus režisérky, která vždy něčím překvapí. Zároveň ale nutno podotknout, že jednomu zůstává věrná a sice tématu – v jejích snímcích se často rozebírá téma rodiny. Ať už jsou rodinné vztahy sledovány kamerou jako v případě jejího debutu Ene Bene, neméně úspěšného Výletu nebo Tajností. V nejnovějším snímku režisérka nastolila téma ryze zaměřené na otázku rodičovství. Jeden pár se snaží o početí potomka, ale marně. Druhá dvojice „do toho“ spadne nechtěně a rozhodne se pro potrat. Třetí příběh vypráví o rodičích, kteří už rodinu mají a ocitnou se rovněž v očekávání, ovšem jejich ekonomická situace je donutí dát dítě k adopci. Čtvrtý osud pak uštědří hrdinům krutou ránu – jejich malá dcera přijde o život při nehodě autobusu. Ve filmu tyto čtyři paralely pak poukazují na paradoxy, které musí hlavní postavy řešit. Zoufalost a urputnost ve snaze počít dítě v kontrastu s razantním rozhodnutím nechat uměle přerušit těhotenství nebo absurdita v situaci, kdy rodiče dobrovolně dají dítě pryč, zatímco jiní manželé tragicky přijdou o jedinou dceru. Jak se s těmito situacemi pak vypořádali sami herci, kteří se odvíjení příběhu dozvídali prakticky až před kamerou?


Asi nejtěžší moment ve snímku čekal na Zuzanu Bydžovskou - lékařku, která přijde o dítě. Při relaxaci na kosmetice ji vyruší mobil. Po chvilce divák pochopí, že hovor se týká dcery. Strnulý výraz v obličeji herečky, který trvá snad celou věčnost, napoví, že dítěti se stalo něco zlého. Říká se, že smrt dítěte partnery buď stmelí nebo rozdělí. Jak dopadne manželství lékařky v tomto filmu? Další zkouškou pak prošli herečtí manželé Čapkovi. Ti totiž ve snímku rovněž ztvárňují manželský pár Dolanských toužící po dítěti, a tak se mohlo stát, že si doma přiblíží své nastíněné scénáře. „Já jsem se snažila z Filipa něco dostat, ale nic mi neřekl,“ sdělila se smíchem Zuzana Čapková. Ta představuje ve filmu tu urputnější ve dvojici, která se snaží o dítě a při některých jejích reakcích (např. když vtrhne do koupelny k manželovi, který se právě snaží dát vzorek spermatu a ptá se ho, jestli už „to“ má nebo když po návštěvě psychologa sepsuje manžela za to, že nakreslil málo rozkvetlý strom, jak jim odborník zadal) se neubráníte smíchu, ale zároveň máte pocit, že byste ji minimálně přizabili. Trošku humoru vnesli do jedné scény Martha Issová a Michal Čapka. Marthina postava oznamuje svému příteli, kterého ztvárňuje právě Michal, že je těhotná. Jak reaguje herec, pro kterého je tato zpráva rovněž novina? Cukají mu koutky a vzápětí neudrží smích, načež ho Issová usměrní hláškou, ať se přestane smát jako debil.


Alice Nellis se snažila udělat snímek opravdu opravdový. Pro natáčení si dokonce Zuzana Bydžovská musela udělat i potápěčský kurs, a i když předem nevěděla, do čeho jde, bez váhání splnila požadavky režisérky. Ostatně, její postava se ve filmu také setkává s potápěním poprvé, takže vlastně jdeme po linii záměru. Ten možná vyvolává otázku, zda-li jsou herci opravdu tak dobří, že si poradí s každou situací anebo se snažili „jen“ chovat přirozeně. Herecké obsazení je určitě skvělé, ale i tak mám pocit, že kdyby Nellis nepoužila metody postupného odhalování postav a chronologického natáčení, tak herecké výkony budou vypadat jinak. Zároveň se podařilo slepit mozaiku příběhů tak, aby se divák necítil zmaten. I když se dostáváme po fragmentech od jednoho osudu ke druhému a někdy se k situacím vracíme zpět, neztrácíme kontinuitu.
A ještě jedna scéna se mi vybaví, když přemýšlím o opravdovosti situací, které nastiňuje film. Moment, kdy matka v očekávání sedí u úřednic a vyjednává možnost adopce. Dámy za kancelářskými stoly ji jedna přes druhou atakují ironickými poznámkami a dávají jí jasně najevo, jak je neschopná, když se nepostará o vlastní dítě. Okamžitě mě napadlo, jaký typ tyto postavy ztvárnily – kolikrát jsme se už museli setkat s takovým přístupem – pracovníci, kteří se v oboru pohybují už nějakou dobu a mají tzv. zajeté koleje, očekávají, že každý (i nezkušený) disponuje stejnými znalostmi. Když ne, tak je mu jasně dáno najevo, že je hlupák, který zdržuje. I když tento krátký moment nepředstavuje ve filmu významnější událost, jeho podání vyzní tak autenticky, že stojí za to, se o něm zmínit.


Inovativní postupy, skvělé výkony herců (nechce se mi napsat přímo herecké výkony, protože jejich projev je tak opravdový, že to vypadá, jako kdybyste sledovali skutečné životy a zmínka o hraní jen narušuje charakteristiku výkonu aktérů) umocněné přirozeností okamžiku a silné téma. Nejen to představuje dostatečný důvod, proč zajít do kina a ponořit se do osudů čtyř partnerských dvojic, jejichž příběhy napsala Alice Nellis pro Mamas & Papas.



Mamas & Papas
Premiéra: 15. dubna 2010
Žánr: drama
Scénář a režie: Alice Nellis
Hrají: Zuzana Bydžovská, Petr Franěk, Filip Čapka, Zuzana Čapková, Natalia Volkova, Ivan Shvedoff, Michal Čapka, Martha Issová, Zuzana Kronerová a další.
Stopáž: 110 min
Mládeži do 12 let nevhodné.
Film do kin uvádí FALCON a.s.

www.mamasapapas.cz

^{Tvůrci a herci Mamas & Papas při tiskové konferenci. (Foto: Aneta &Simonková)}

^{Zdroj foto: Falcon a.s.
Aneta &Simonková}