Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  neděle 6.10.2024, svátek má Hanuš 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Fenomén českého seriálu - první seriálorodky

16.05.2010   Renata Šindelářová   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Fenomén českého seriálu - první seriálorodkyPůvodní české televizní seriály jsou údajně fenoménem posledních let. Nejenže českých seriálů neustále přibývá, ale také roste délka každého z nich. A právě enormní počet dílů, který způsobuje, že se seriály staly denní záležitostí, vytváří v kombinaci s jejich rostoucím počtem ten obrovský boom. Připomeňme si nyní české seriálové začátky.

60. léta

První seriál v České republice vznikl v roce 1959 a jmenoval se Rodina Bláhova. O režii se staral Jaroslav Dudek, scénář tvořili hned tři muži: Jaroslav Dietl, Ilja Prachař a Zdeněk Bláha. Podle posledního ze jmenovaných dostal seriál jméno. První díl původně třídílného cyklu se vysílal 9. prosince 1959 a měl takový úspěch, že se dotáčelo dalších sedm epizod. Rodinu Bláhovu již dnešní televizní diváci neznají, jelikož se v televizním archivu dochoval pouze jeden jeho díl, a to ten poslední.

V okupačním roce 1968 vstoupily do filmového nebe hned dva slavné seriály. Prvním jsou Sňatky z rozumu v režii Františka Filipa a z ruky scénáristy Otto Zelenky (dle literární předlohy Vladimíra Neffa), zasazené do období národního obrození. Druhým jsou po všech stránkách úspěšní Hříšní lidé města pražského, ve kterých se na režii i scénáři podílel Jiří Sequens, na scénáři spolu s Jiřím Markem, z jehož literární předlohy se vyšlo. Kouzelnou atmosférou 20. let spojenou s luštěním kriminálních případů vytvořili tito autoři zcela ideální kombinaci pro televizní diváky.Divákům se Hříšní lidé města pražského často pletou s o devatenáct let mladším Panoptikem města pražského, kde radu Vacátka (Jaroslav Marvan) vystřídal rada Korejs (Jiří Adamíra).

70. léta

Roku 1971 spatřily světlo světa opět dva velmi úspěšné seriály. Ten historický má nálepku jednoho z našich nejlepších seriálů vůbec. Především díky prolnutí smyšlených a skutečných postav, o které se zasloužil především autor literární předlohy Alois Jirásek, ale zajisté i scénárista Otto Zelenka a režisér František Filip. Seriál mapuje dobu národního obrození a myslím, že název by snad byl nutný uvádět pouze, pokud bych tento text prezentovala v mateřské škole, protože jinak snad všichni znají F. L. Věka.

Druhý zmíněný seriál pochází z jiného těsta, jeho cílem bylo především pobavit a nenáročný děj popisující soužití tří generací v jedné domácnosti tomuto záměru dobře posloužil. Jedná se o stále černobílou Takovou normální rodinku v režii Jaroslava Dudka a se scénářem Fan Vavřincové.

V roce 1974 natočili barrandovští tvůrci první český barevný seriál Byl jednou jeden dům. (Pro zajímavost: první barevný film u nás byl natočen již v roce 1947, snímek Jan Roháč z Dubé). Ve scénáři rozpracovali Jan Otčenášek s Oldřichem Daňkem propletené osudy lidí žijících ve stejném domě v letech předválečných a válečných. Režíroval František Filip a ten se ve stejné pozici také pokusil zopakovat úspěch seriálu v roce 1979. Děj této série nazvané Dnes v jednom domě se odehrával v současnosti a hrdinové se sžívali v domě panelovém, ale očekávaný bujarý divácký ohlas se nedostavil.

Vraťme se k letopočtu 1974, který dal také vzniknout Třiceti případům majora Zemana, jež přes své komunistické brýle sledují skutečné kriminální případy řešené od poválečných let do roku 1973. Režií byl z vůle moci pověřen Jiří Sequens, na scénáři pracoval kolektiv autorů, konkrétně např. Jiří Procházka, jenž měl na starost sedm dílů. Zajímavostí jistě zůstává, že tento třicetidílný seriál, který vznikal po dobu pěti let, byl největším projektem tehdejší České televize. (O zákulisí televizního seriálu vyšla v roce 2005 kniha Daniela Růžičky „Major Zeman – propaganda nebo krimi?“.)

Domnívám se, že ze sedmdesátých let minimálně moji generaci nejvíce oslovily až seriály natáčené v roce 1977, přičemž oba pochází z pera legendárního Jaroslava Dietla a v režii Jaroslava Dudka: Nemocnice na kraji města a Žena za pultem. Na druhém zmiňovaném se bohužel výrazně podepsala tehdejší doba, podoba hrdinky coby uvědomělé prodavačky je předpisově prosocialistická. V Nemocnici na kraji města se díky tématu a možná i díky většímu počtu postav tento vliv tolik neprojevuje. Ne všechny zdejší postavy jsou pro nás jednoznačně čitelné a mnohé sympatie dokonce nezískává příkladný doktor Sova starší (v podání Ladislava Chudíka, náhradníka za zesnulého Karla Högera), ale jedovatě vtipný doktor &Strosmajer (ztvárnil Miloš Kopecký).

V roce 2003 se režisér Hynek Bočan se scénáristou Petrem Zikmundem pokusili na tento úspěšný seriál napojit Nemocnicí na kraji města po dvaceti letech, ale i když nová řada dosáhla vysoké sledovanosti, neměla mezi diváky takový úspěch jako série první.

 

Zdroj fotografie (seriál F.L.Věk): ceskatelevize.cz

Další zdroje: cfn.cz, fdb.cz, totalita.cz, majorzeman.cz

 

 



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.5985 s