Myšlenka projektu „městských zásahů“ vznikla v Bratislavě v roce 2007. Matúš Vallo a Oliver Sadovský (Vallo Sadovsky Architects) uvedli v život svůj nápad občansko-profesní iniciativy: rozhodli se nečekat na zadání z vnější a oslovili několik svých kolegů a architektonických ateliérů, aby si nejdříve vybrali a pak navrhli - bez nároku na honorář - řešení architektonicky problematického veřejného místa v širším centru hlavního města Bratislavy.

Projekt se setkal s nebývalým ohlasem, a to nejen ze strany samotných autorů, kteří nadšeně zareagovali na výzvu, která je přinutila navrhnout dlouhodobě zvažované změny konkrétního veřejného prostoru. Rovněž jim umožnila vylepšit pověst profese architekta coby sobeckého, autoritativního realizátora svého vlastního monumentálního pomníku. Výstava projektů se pak stala nejnavštěvovanější výstavou Slovenské národní galerie a byla silně reflektována ve slovenských celoplošných médiích. Ohlasy, které vyvolala, vedly k expanzi.

Kurátor Městských zásahů Praha 2010 – Adam Gebrian – mluví o vzniku myšlenky přenést projekt do dalšího města: „Již více než rok moderuji pořad Bourání na Radio Wave. Hostem 33. dílu byl mladý slovenský architekt Matúš Vallo, který mi během rozhovoru popsal jejich realizovaný projekt s názvem Městské zásahy (Bratislava). Ve snaze napravit notně pošramocenou pověst architektů v očích široké veřejnosti vymysleli projekt s tímto názvem. Proč čekat na iniciativu města nebo soukromého investora? Architekti si přece mohou pomoci vylepšit veřejný prostor sami. Tím, že pojmenují jeho problémy a předloží svá řešení těchto problémů. Oslovili přes třicet architektů a výsledkem bylo 40 návrhů, výstava ve SNG, katalog, ale především zvýšený zájem o veřejný prostor, o kvalitu života ve městě a jeho možnou budoucnost. Po vzájemné dohodě jsme se nyní pokusili přenést stejnou aktivitu do Prahy.“
Koncem letošního února bylo osloveno přes šedesát architektů, umělců a studentů architektury s výzvou k účasti v projektu Městských zásahů Praha 2010. Tedy k nalezení problematických míst Prahy a k vytvoření návrhů, které mají tato místa vylepšit. Vizualizace návrhu měla sledovat poměrně jednoduchý princip znázornění „předtím“ versus „potom“.


Témata jednotlivých zásahů nebyla nijak omezena. Vybírali si je sami navrhovatelé. Z devadesáti návrhů se plných deset věnuje úpravám řeky, což není málo. Dalších deset upravuje dopravní stavby. Jsou to dvě nejvíce zastoupené tendence. Zřejmě to není náhoda a Vltava i způsob pohybu po Praze by si zasloužily větší pozornost.

Součástí výstavy je také projekt Databáze dalších pražských míst, kterým autoři konceptu chtějí oslovit návštěvníky výstavy, aby se rozhlédli kolem sebe a zjistili, zda neznají více problematických míst, než mohli zhlédnout na výstavě. V případě, že je nafotí a pošlou se stručnou charakteristikou dané lokality na adresu: info@mestskezasahy.cz s předmětem „Databáze městských zásahů“, zařídí pořadatelé jejich vyvolání a vystavení na speciálním místě v expozici. Zároveň tato místa budou zařazena do databáze, která může v budoucnosti posloužit pro adresná zadání.

MÍSTO KONÁNÍ: Centrum současného umění DOX
                         Poupětova 1a 
                         Praha 7
                         170 00
                         www.doxprague.org

DOBA TRVÁNÍ: 13. 5. 2010 – 2. 8. 2010

Na co ještě mrkněte
V DOXu probíhají také další výstavy. Jednak „9“ nebo-li „Devět Já“, jak v eseji píše Linda Kudrnovská (časopis Typo – www.typo.cz): "Proč najdeme v dějinách tolik vynikajících spisovatelů a tak málo spisovatelek? Tolik vědců a tak málo vědkyň? Tolik malířů, sochařů a architektů a tak málo jejich ženských protějšků? A čím to je, že tolik holek od Teheránu přes Prahu po New York studuje grafický design a přitom je na světě tak málo slavných designérek?...


Devět plakátů vystavených v galerii DOX sociální postavení mladých českých designérek nijak radikálně nezmění. Ale stejně je dobře, že vznikly. Naznačují totiž směr, kterým by se mělo naše vnímání současného designu logicky ubírat: že holky jsou stejně dobré jako kluci a že vůbec není potřeba o tom mluvit."

Pak ještě koukněte na „Bezdomovce s ručením neomezeným“ fotografky Ivety Kopicové. Říká se, že když člověku nahlédnete do tváře, hodně se dozvíte o jeho životě. Co vyčtete z portrétů vy?

           

Doprovodné programy k ostatním projektům centra DOX probíhají každé pondělí a čtvrtek. Více informací naleznete na stránkách DOXu.

Obě posledně zmiňované výstavy trvají do konce května.

^{Zdroje: MediaReport s.r.o
Centrum současného umění DOX}