Jsou knihy, které zřejmě musely být napsány. Autor si v nich odreagovává své komplexy a životní svízele či se snaží najít své postavení ve světě i v životě. O životě autorky knihy CAFÉ HYENA Jany Beňové se z její záložky dozvíte jen málo. Beňová (viz foto v závěru) se narodila roku 1974, žije v Bratislavě, vystudovala dramaturgii na V&SMU a kromě jedné prózy a knihy povídek má za sebou tři básnické sbírky. Smysl pro poezii osciluje nyní i z její nejnovější prózy. Beňová mluví v krátkých větách, často proložených skrytými významy, alegoriemi a metaforami. I když má kniha středního formátu "pouhých" 87 stran textu a zdálo by se, že ji přečtete jedním dechem, musíte se stále vracet a nacházet v jejích větách další a další významy.

Každá věta, každá kapitola je prostoupena životem. Současným a prožitým. Jako by k vám ale doléhal ve výronech - skutečných i snových, imaginárně neškodných i drasticky zraňujících. Beňová volí moderní formu, kdy střídá vyprávění v třetí osobě s výroky jednotlivých postav, především vypravěčky Elzy ("alter ega" autorky?). Do toho pak jakoby z povzdálí zaznívají i hlasy, které denně slyšíme na ulicích, hlasy těch, které čtyři hrdinové knihy potkávají na nenáviděném bratislavském sídlišti Petržalka i v oblíbené kavárně Hyena.

Ten čtyřlístek, respektive dvě dvojice - Elza s Ianem a Rebeka s Elfmanem - jsou nuceni v Petržalce žít, ale také při každé příležitosti odtud unikat. Monstrózní sídliště, v němž žijí tvorové, jejichž "tváře švábů připomínají dinosaury" a obličeje "lívance", tvorové s hlasy, které "nevychází z hrdla, ale ze chřtánu šelmy". Přivést si sem návštěvu znamená se s ní navždy rozloučit. Vyjít si zde znamená téměř jistě se ztratit. "Cestu zde lemují kavárny, restaurace a tělocvičny, změněné dočasně na tábory a brlohy plné lidí..." Přes anonymitu a odosobněné prostředí jsou hrdinové prózy nuceni tady žít a s prostředím i "lívanci" se vyrovnat. Někdo si zvykne, jiný navždy odejde, Rebece se místo Petržalky navždy otevřou dveře psychiatrické léčebny. Přesto má Petržalka svůj genius loci, který (podle Elfmana) "spočívá v tom, že každý se tu po nějaké době začne cítit jako kokot, co to nedovedl v životě nikam dotáhnout."

Podivná čtveřice našla svůj hlavní stan v kavárně Hyena a žije ze zvlášního "stipendia" spočívajícího v tom, že vždy jeden z kvarteta pracuje a živí ostatní, pak se to změní. Do hry občas vstupují i další postavy - třeba milenec Elzy zpěvák Kalisto Tanzi nebo "vnitřní hlas" Carlsoloman - a autorka je charakterizuje zvláštním vcítěním. Doslova říká, že v průběhu života psala pod různými pseudonymy (a jmenuje všechny postavy knihy), ale dodává: "Pořád si pamatuji na své pravé jméno: Zahrej."

Zahrajte si, čtenáři, s různými významy knihy Jany Beňové, nechte se provázet každodenním labyrintem sídliště, ale také pozorně naslouchejte lidským zážitkům, myšlenkám, pocitům i snům, prožijte s postavami knihy jejich lásky i svízele, realitu i fikci. Nechte se autorkou "vyprovázet" v duchu originálního slovenského titulu knihy "Plán vyprovázení" (obálka slovenského vydání v perexu). Jak autorka v jednom rozhovoru říká: "Vyprovázení souvisí s láskou. Když někoho vyprovázíte, znamená to, že se nemůžete odpoutat, oddělit, popřípadě nechcete přerušit rozhovor. A tak ten, kdo vyprovází, chrání vyprovázeného." Díky autorčině umně sestavenému "plánu" v knize nezabloudíte, ale setkáte se se zážitkem, jemuž lze říci "Umění" s velkým U a s knihou, kterou bych zařadil mezi velké moderní romány (nejen slovenské). 

Poděkování za takový zážitek patří nakladatelství Paseka, které překlad moderního slovenského románu připravilo a které knihu vydalo. Vynikající překlad Miroslava Zelinského skvěle nachází adekvátní česká slova. Přesto ve mně zůstává pocit ochuzení. Ochuzení z toho, že si nemohu knihu přečíst v originále a obecně z toho, že na rozdíl od dob před listopadem si nemohu v českém knihkupectví slovenskou knihu ani zakoupit. Díky tedy alespoň za překlad, který doporučuji všem moderně smýšlejícím čtenářům zejména těm mladým (myslím duchem).

*******************************************

Jana Beňová: CAFÉ HYENA (Plán vyprovázení)

Ze slovenského originálu Plán odprevádzania přeložil Miroslav Zelinský.

Paseka, Praha - Litomyšl, 2010.

Foto: www.artforum.sk; www.rozhlas.cz; www.paseka.cz