Detektiv William Murdoch a dr. Ogdenová se zúčastnili Dinosauřího bálu, aby náležitě využili získané taneční dovednosti. Úspěšný badatel Barclay Blake v městě přichystal předvedení svého nejnovějšího archeologického nálezu, z poslední expedice v oblasti Alberta. Slavnostní odhalení části obří kostry dinosaura je však narušeno šokujícím odhalením těla neznámého muže v jeho zubech i výstupem náboženského fanatika. Některé stopy naznačují, že obět byla před umístěním do čelistí nejspíše zastřelena. Detektiv William Murdoch však má velké pochybnosti o téhle verzi úmrtí, svoji teorii hodlá potvrdit pomocí nového fotografického přístroje...



Dinosauří horečka, třetí díl druhé série Případů detektiva Murdocha, nás uvádí nejenom do prostředí torontské smetánky konce devatenáctého století, ale také úspěšně evokuje atmosféru fascinujících objevů, jejichž svědkem náš detektiv byl a jichž také, díky svému důvtipu a odzbrojující inteligenci, často využívá. K odhalení vraha tentokrát Williamovi dopomohou čerstvě objevené „neznámé“ X paprsky. Anebo Roentgenovy?

Přestože oba názvy, v dnešní době zcela běžného a nepostradatelného zařízení, mají ve světě své hojné zastoupení, sám objevitel tohoto důmyslného záření, německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen, preferoval název první, který konec konců sám vymyslel: X rays neboli paprsky neznámého původu. K objevení rentgenu, jak už to ostatně bývá, došlo vlastně náhodou, když si nenechavý fyzik hrál s dalším fascinujícím zařízením-vakuovými trubicemi-na němž se mimo jiné opět podílel náš starý známý Nikola Tesla. Vysláním elektrického výboje skrz trubici Roentgen nechtěně získal fluorescenci. Další pokusy na sebe nenechaly dlouho čekat. Zapálený fyzik tak pouhé dva týdny po svém unikátním objevu představil světu první rentgenový snímek-koho jiného než své vlastní manželky Anny, resp. její ruky. Anna Bertha toto později okomentovala slovy, že „tehdy viděla svoji vlastní smrt“.

Princip rentgenu spočívá v schopnosti X paprsků nestejně procházet různými materiály. Ty neprůchodné pak snímky, původně pořizované na fotografické skleněné desky, zobrazují jako bílé. Zbytek pak zůstává v odstínech šedi až černi.

Vynález rentgenu urazil od svého objevení v roce 1895 obrovskou cestu a jeho dnešní využití či technologie používané v jeho spojitosti mají s první lepenkou pokrytou platinokyanidem, na níž Roentgen poprvé spatřil nadějnou předzvěst velkého objevu, jen máloco společného. O to víc je pak vzrušující sledovat další z modelů-tentokrát prvního rentgenu- který pro nás tvůrci Případů v této epizodě sestavili.


foto: Grenada Media