Ředitelka Sbírky umění 19. století a kurátorka výstavy PhDr. &Sárka Leubnerová dodává: Malířská tvorba členů Piepenhagenovy rodiny představuje významnou a nezastupitelnou polohu naší romantické krajinomalby. Díky své nadčasové atraktivnosti, ale také obrovskému rozsahu, je i dnes oblíbeným sběratelským artiklem. Obsáhlé katalogové zpracování, které přináší k výstavě vydaná monografie, poprvé souhrnně ukazuje úžasný rozsah jejich tvorby.

Výstava Sbírky umění 19. století, která byla zahájena v listopadu loňského roku s původně plánovaným datem ukončení 30. dubna, byla poprvé prodloužena do 30. června 2010. Vzhledem k mimořádné pozornosti, kterou přitahuje nejen výstava i její domovská expozice Umění 19. století, se Národní galerie v Praze rozhodla prodloužit unikátní přehlídku obrazů až do 31. srpna 2010. Tento termín je však definitivní, další prodloužení již nebude možné.

^{Piepenhagenovská romantika} 

Stálá expozice Umění 19. století v Čechách bude navíc od 23. června doplněna novým Výstavním medailonem, ve kterém Vám představíme slavný obraz Vojtěcha Bartoňka Popeláři z roku 1887. I tato malá prezentace, kterou pro Národní galerii v Praze zprostředkovala aukční Galerie Kodl, bude doplněna katalogem.  

^{Popeláři (Z ulice), 1887, olej, plátno, 68 x 111 cm}

 

Po více než sto letech mohou návštěvníci vidět plátno, které Bartoněk vystavil, ještě jako žák pražské Akademie, na výroční výstavě Krasoumné jednoty v roce 1887. Tento výjev z pražských ulic mu přinesl uznání kritiky i veřejnosti. Z výstavy byl prodán za 500 zl. do soukromé sbírky, o čtyři roky později byl naposledy vystaven na Jubilejní výstavě, a jeho další osudy nám nejsou známé.  Popeláři jsou prvním Bartoňkovým rozměrným a mnohofigurálním obrazem. Jeho kompozice připomíná divadelní scénu s detailně provedenými kulisami. Inspirací mu byly Platnéřská a Žatecká ulice na okraji Židovského města. Malíři se podařilo přesvědčivě zachytit charakteristiku jednotlivých postav – rozespalých dětí, koketujících žen i dvojice městských šviháků. Před divákem tak ožívá všední ráno, kdy hospodyně vynášely nádoby s popelem a další odpad, který obecní zřízenec sypal do vozu. Vpravo na obraze  vidíme postavu mladíka zapalujícího si cigaretu. Rukou si přidržuje zvonec na dlouhém řemenu, kterým ohlašoval příjezd popelářů. Tento systém “vyzváňky” fungoval v Praze ještě po I. světové válce.
Po absolvování pražské Akademie pokračoval Vojtěch Bartoněk na přelomu let 1889 – 1890 ve studiu v Paříži. V průběhu 90. let 19. století vytvořil desítky žánrových obrazů převážně z prostředí pražských trhů a zákoutí, které jsou dnes zajímavým dokumentem všedního života staré Prahy. Po roce 1900 se stáhl z veřejného života, přestal obesílat výstavy a věnoval se především realizacím v architektuře a restaurování nástěnných maleb v kostelech. Zemřel náhle v roce 1908 a jeho dílo upadlo na dlouhou dobu do zapomnění.