Letošní ročník přilákal nejvíce přihlášených – celkem 80 účastníků. Porota - ve složení Susanne Altmann (předsedkyně: nezávislá kurátorka – Německo), Ondřej Chrobák (kurátor - Galerie Středočeského kraje), Mira Keratová (kurátorka a teoretička umění - Slovenská republika), Pavel Liška (rektor V&SUP - Česká republika), Martin Mainer (umělec - Česká republika) a Joanna Mytkowska (ředitelka Muzea moderního umění ve Varšavě – Polsko) – vybrala tuto pětici finalistů: dvojice Vasila Artamonova a Alexeye Klyuykova a Davida Böhma a Jiřího Frantu, Václava Magida, Jakuba Matuška a Alici Nikitinovou (jejich stručné profily najdete níže).

Kam se na finalisty zajít podívat?
Výstava prací se uskuteční od 4. listopadu 2010 do 17. ledna 2011 v Centru současného umění DOX. Nový laureát ceny bude vybrán v průběhu výstavy a cena mu bude předána na slavnostním ceremoniálu 23. listopadu. Dramaturgii večera bude mít umělec a rovněž držitel této významné ceny Michal Pěchouček.

Ve stejném termínu se na tomto místě bude konat také výstava všech dosavadních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého – Vítězové 1990-2009, kde budou představeny práce dvaceti nositelů ceny. A protože se povětšinou jedná o známé tváře i v širší sféře, tak se nebude jednat o jejich nejvýznamnější díla nebo ty projekty, které byly aktuální v době, kdy laureát dostal ocenění Jindřicha Chalupeckého, ale můžeme se těšit na jejich zbrusu nové počiny.

K výstavě bude také vydán reprezentativní katalog shrnující dvacet let existence soutěže. Třetí výroční výstavou se stane historické připomenutí osobnosti Jindřicha Chalupeckého. K výročí založení Společnosti Jindřicha Chalupeckého se rovněž připravuje rozhlasový a filmový dokument.
V tomto roce by se Jindřich Chalupecký dožil 100 let, od jeho smrti uplynulo právě 20 let.

Profily finalistů
Vasil Artamonov (1980) a Alexey Klyuykov (1983) byli vybráni pro konsistentní kvalitu jejich díla, které zahrnuje širokou škálu médií od performancí, instalací, malířství, sochařství až k sociálním projektům. Tito umělci demonstrují hlubokou znalost historie umění a reagují na impulsy z minulosti, hlavně futurismu a suprematismu. Historii umění používají jako rámec svého průzkumu a svou prací reagují na politické otázky související s vývojem demokratických systémů a kapitalistických ekonomií v bývalém sovětském bloku.

David Böhm (1982) a Jiří Franta (1978) jsou mezi finalisty již podruhé. Jejich společná práce opět zaujala porotu díky svému dokonalému formálnímu zpracování i zaujetím autorů pro sociální a kulturní otázky. Společné projekty jsou inspirovány street artem a graffiti, reagují na institucionální kontext umění. Komise přihlédla k jejich loňské „neviditelné“ prezentaci, kde bylo možné vidět dílo pouze za účasti diváka. Umělci používají kresbu a instalaci k akcentaci jevů, které zůstávají skryté našemu vnímání.

V případě Václava Magida (1979) porota ocenila konceptuální kvality jeho práce, schopnost propojování souvislostí a referencí na vysoké intelektuální úrovni, kde s jemnou ironií podrobuje skutečnost racionální analýze a jeho soustředěný zájem o vybrané situace má i sociální přesahy. Porota také kladně zaznamenala jeho kurátorskou a teoretickou práci, která je - ať už v kontextu jeho vlastní tvorby, nebo i pro formování místní umělecké scény klíčová.

Jakub Matuška (1981) uplatňuje ve své práci streetartový přístup v rámci monumentálního malířství. Jeho zajímavá estetika a malířské schopnosti jsou patrné v klasických obrazech na plátně, která přesně kompozičně i formálně buduje. Dosahuje jasného, silného a bohatého výrazu s popově surrealistickým vyzněním. Porotu jeho dílo zaujalo a přesvědčilo svou malířskou kvalitou a osobitou poetikou.

Alice Nikitinová (1979) transformuje ve svých obrazech, objektech a instalacích každodenní zkušenosti. Vstup do jedné z jejích instalací působí jako bychom se dívali přes zvětšovací sklo. Vytváří abstraktní svět, který je redukovaný až k základům existence. Humorným způsobem a s použitím piktogramů jej vytváří jako protiklad záplavy pohyblivých obrazů a nepotřebných impulsů. Její přístup k malbě zaujal komisi díky soustředěnému přístupu a eliminaci nepotřebných prvků. V mnohých ohledech odkazuje na dílo Kazimira Maleviče a tím ke svému zázemí.

Společnost Jindřicha Chalupeckého
Cena pro mladé výtvarné umělce vznikla v roce 1990 z podnětu Václava Havla, dramatika a spisovatele, akademického malíře Theodora Pištěka a básníka a výtvarného umělce Jiřího Koláře. Název ocenění nese jméno českého teoretika a kritika výtvarného umění a literatury, esejisty a filosofa Jindřicha Chalupeckého, který na konci svého života dal souhlas k užití svého jména v názvu ceny. Ta představuje i poctu celoživotnímu dílu Jindřicha Chalupeckého a jeho aktivitám v oblasti avantgardy a kontaktem mezi českým a evropským uměním.

O Ceně Jindřicha Chalupeckého jsme informovali již ZDE nebo více o informací najdete také na stránkách www.cjch.cz.

^{Foto v úvodníku: MediaReport}

^{Zleva: předsedkyně společnosti Jindřicha Chalupeckého Charlotta Kotíková a výkonná ředitelka společnosti Lenka Lindaurová. (Foto: Aneta &Simonková)}