Po Stádleckém mostě přes řeku Lužnici můžete pochodovat od roku 1975. Možná vás i trkla empírová zmínka – ta ovšem s rokem 75 dvakrát nekoresponduje. Čím to? Most najdete zhruba na půlce cesty mezi Bechyní a Táborem. Jenže předtím stával na Vltavě u Podolska! Naposled tu byl k vidění roku 1960 (postaven byl 1848). To už se mohl rok honosit titulem Národní technická památka.

Příběh mostu vyznívá dojemně. Podolskem totiž nemyslíme pražské Podolí, ale vesničku v místech, kde se nyní rozlévá nádrž Orlík. Most jí stojí v cestě, ale úplné zbourání kvůli jeho památnosti nepřipadá v úvahu. České zastupitelstvo dokonce kontaktuje několik kupců – chtějí si most odvézt například do Německa! Stádlecký most totiž funguje jako zdatné puzzle. Ostatně, několik let tráví uložen ve skladu v rozebraném stavu.

Procházka po řetězovém, jemně se houpacím, na délku 157metrovém mostě pro pěší i auta (ovšem hlavně pro zdatné řidiče, neboť mezi dvěma úzkými sloupky také každý nevmanévruje) navždy připomíná architekta Vojtěcha Lannu, jinak regulátora řek a stavitele například Negrelliho viaduktu. Most visí na čtyřech řetězech uchycených na 13metrových branách. Málokdo ví, že pod bedněním mostu najdete posuvnou dřevěnou lávku. To proto, kdyby se mostu chtěla vypovědět služba…

 

^{Foto: Autorka / Dalibor Novák / Foto v úvodu: Ben Skála - CC BY-SA 3.0}