Je krásný slunný den. Pro natáčení jak dělaný. Přijíždíme do Písku, který už svou malebností konvenuje retro stylu, ve kterém se film V peřinách ponese. Blížíme se k Havlíčkovu náměstí, kde se ten den natáčí scény podle plánu. Filmování v podstatě nijak nenarušuje běžný život ve městě, takže mezi civilně oblečenými občany Písku pobíhají herci a komparzisté v oblečení ve stylu padesátých let. Když se ozve AKCE! KAMERA!, tak po náměstí začne poletovat peří, projíždějí se tu – dnes už v podstatě – veterány a herci se vžívají do svých rolí. Podívejte se do fotogalerie, kteří to jsou. 

Fotogalerie:

          

          

^{Zákulisí: Matěj Převrátil si "užívá" služeb maskérky, Nikol Moravcová se průběžně "kontrolovala" sama.}

 

    

^{Natáčení: Jana Krausová nejprve pobíhala zmateně po "zapeřeném" náměstí, pak pokřikovala na nezbedné děti, které se hbitě snažily o úprk a na závěr si Krausová šla asi pro radu k policistovi Goldflamovi. Copak to asi bude za scénu?}

 



    


ROZHOVOR S REŽISÉREM SNÍMKU F. A. BRABCEM
Natáčíte film pomocí speciální techniky, se kterou tu ještě nejsou takové zkušenosti. Objevilo se už něco, co vás zaskočilo, s čím jste nepočítali?
V okamžiku, kdy jsem se rozhodl, že chci natočit film touto technikou, tak se všichni hroutili. A tak jsme začali zkoušet, jestli to vůbec dokážeme. Od ledna pracujeme na technologii a udělali jsme velké množství testů. Při této půlroční přípravě jsme si hodně vylámali zuby, protože jsme objevili hodně problémů, ale už jsme si s tím poradili a ta technologie funguje výborně, tak zatím musím říct, že se daří. Jediným problémem je čas, protože je to trošku delší, než jsme mysleli.

V čem je tedy natáčení touto technikou náročnější? Potřebovali byste v této oblasti více zkušeností nebo je to tedy časově složitější?
Samozřejmě je to taky o zkušenostech. Já jsem teď ten průkopník, co se vrhl do takové šílenosti, a tak vidím, jak je ta technologie komplikovaná na přesnost. Ty obrazy musí totiž být absolutně identické, na sobě položené ze dvou kamer (scény snímají ve stejný moment kamery, které jsou postaveny v různých úhlech – pozn. red.). Samozřejmě v podmínkách, kdy jste například na silnici, je to strašně citlivé a vy to musíte přesně nastavit, tak to zabere čas.
Je to pak třikrát delší a my musíme třikrát více pracovat, abychom to stihli.

A jednotlivé scény se odehrávají více v exteriéru nebo interiéru?
Zatím je to půl na půl.

A na závěr se zeptám – když tu stojíme na píseckém náměstí – proč natáčíte některé scény zrovna zde?
Písek mě absolutně uchvátil svojí malebností, barevností, klidem, pohodou, nádherné jsou tu dlažby nebo chodníky. Je to pro mě pozitivní a výtvarné město a tomu kameraman nemůže odolat. 


^{Foto: Aneta &Simonková}