Ovšem, když se nad tím soudný občan zamyslí, v reálu řečeno by se jen sprejerům poskytlo dostatek světla na tvorbu jejich "výtvarných počinů", vandalové by měli co rozbíjet, ač by se reflektory údajně zabudovaly do země, a děti snad mají po setmění sedět už dávno doma. Proč se o tom zmiňuji. Nedávno jsme za pěkného počasí vyrazili, jak je soukromě nazýváme, k neratovickým "Stonehenge", již zmíněnému menhiru, se záměrem pořídit si pár fotografií. Kopec se leskl blátem po roztátém sněhu, přesto jsme výstup nahoru doslova riskli. Kameny stály v bahně, oplácané hnědou hmotou. Nevím, jestli si sem chodí opravdu děti hrát, pokud ano, nechtěla bych vidět jejich oblečení a obuv. Cestou dolů už naše boty nabraly kila bláta a nedalo se v nich ani chodit. A když se člověk rozhlédl kolem, viděl jen samé bahno. A tak mě napadá, zda ona douška na konci odstavce o osvětlení cituji:" Nyní je důležité, co nejvíce zkultivovat okolí tohoto místa…", se týká budoucnosti blízké, kdy se vypracoval nějaký konkrétní plán, nebo se pouze samoúčelně umístilo ono sochařské dílo na místo, jehož okolí působí nevábně a nikomu tím pádem nemůže plně z estetického hlediska sloužit, což je snad základní funkce jakéhokoliv uměleckého díla. Proto doufám, že jak v článku v "Listech" poznamenali, nezbudou na realizaci osvětlení v městské pokladně peníze. Vyvstává mi totiž na mysl otázka, co by se tím v současné situaci vlastně osvětlilo.