Co znamená psát moderněStockholmský stylInspiruj se prvními větami slavných knihDo očí6 dobrých tipů pro budoucí spisovateleLÁSKA
Koralina aneb Vstup do jiného světa75. narozeniny Miroslava Donutila na FilmBoxuNová příležitost pro radost: Pošli pohledToxické vztahy s filmy i knihamiSherlock a rozdmýchávání první světové válkyO některých nedostatcích foglarovek aneb Tučapského přísnostCo se stane s vaším tělem, když vynecháte snídani?Co znamená psát moderněTichá pocta Janě BrejchovéSeriál KUKAČKY vytáhl laťku do výšky a pak se z něj stala telenovelaJason Mason: Můj otec byl MIBRýže je pro ptáky dobrou náhradou, ale...
Fejeton teenagera na téma "I ve škole může bejt docela sranda..."
„Crrrrr, píííp…“ něco mi zvoní u ucha. Po pěti minutách zápasu to konečně ztichne. Kouknu se na mobila a první, čeho si všimnu, je: 1.září.
Už se vidim, jak s úplně vymytou hlavou zase kráčim směrem k našemu ústavu. Už si nepískám, jako když jsem byla malej nadšenec a s kornoutem, kterej byl mimochodem větší než já, jsem cupitala do první třídy.
To víte, po deseti letech ve škole už získáte k lavici jinej přístup. Těšíte se maximálně na to, jak budete se spolužačkou drbat nový přírůstky na škole nebo jak budete dávat učitelům špendlíky na židli. Ze vzorně zdvižený ruky se stane pahýl čehosi, co se z donucení všemožně kroutí do chvíle, kdy jeho vlastník nedostane slovo. A že to někdy trvá! A to nemluvim o tom, jak pedouš k tomu podotkne například: „Skroutil, nekruťte se u toho jak žížala, tohle není tělocvik!“
Jójó, ten tělocvik mi přípomíná, jak si vždycky protáhnu svaly a určitě zase nejmíň pětkrát do roka zakopnu na schodech. To se rozmáznu přes celou chodbu, vyhloubim u toho kráter o rozměrech 10x10 km a udělám si trapas před fyzikářem, kterej si ze mě zase udělá prdku, že prej mám nějakou velkou setrvačnost. A to mě možná ještě následně na hodině vyvolá k tabuli, abych povyprávěla o asteroidech nebo popřípadě o ničivosti výbuchu nukleárních bomb. To jsou perličky!
A nejenom já vypouštim z chlebárny nějaký hlody. To jednou na zemáku spolužák sebevědomě prohlásil, že hlavní město Číny je Egypt, načež ho učitelka poslala za dveře, aby se šel nějakýho dějepisáře zeptat, jestli se Ramses zkřížil s Čingischánem.
Na bižuli zase spolužačka prohlásila, že trepka vypadá jak telefonní sluchátko s chlupama. Následně na to měla pantomimicky vyjádřit bobra, tak vytasila zuby jak veverka a když viděla, že nikdo nechápe, klepala si zběsile do rozkroku a řvala: „Jéé, dyť to všichni znáte!“
No a aby toho nebylo dost, učitel na chemii nám opakoval koloběh vody a povídá: „… z vypařené vody vznikne oblačnost, ze které se později spouštějí sračky…“ Následoval takovej výbuch smíchu, že se div nespustil alarm v sousední bance. Takže i na chemii si procvičíme břišáky. Já to říkám pořád, my ten tělocvik mít ani nemusíme!
Foto: http://www.splachovac.cz/srandovni-obrazky/tahle-operace-bude-urcite-sranda.html
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.