DÁL NEŽ SE ZDÁLO (Going the Distance)
Americký film DÁL NEŽ SE ZDÁLO potěší milovníky romantických komedií i ctitele Drew Barrymoreové. Ta zde hraje postavu Erin, dokončující poslední rok školy. Její ironický smysl pro humor a naprostá otevřenost naprosto okouzlí Garretta (Justin Long). Stačí k tomu jedno posezení u piva a snídaně druhý den ráno. Jak už to bývá přeskočí jiskra a z jiskry se rozdoutná plnohodnotná letní láska. Nikdo však nedoufá, že by mohla vydržet až se Erin bude muset vrátit do San Francisca a Garrett zůstane kvůli práci v New Yorku. Jenže šest týdnů radovánek se nenápadně změní v něco hlubšího, což nedokáží rozdělit ani opatrní kamarádi Garretta ani upjatá sestra Corrine (Christina Applegate). K potěše diváků (a hlavně divaček snících o velké a trvalé lásce) tenhle pár možná našel něco jako lásku a s pomocí textovek, „sextovek“ a nočních hovorů, možná překonají i vzdálenost, která dělí jejich bydliště. Jako svůj první hraný film jej natočila režisérka Nanette Bursteinová, jejíž jméno je zatím spojeno se třemi dokumenty. Do kin uvádí společnost WarnerBros. Plakát v perexu.
KARATE KID (THE KARATE KID), USA/Čína 2010
Pamětníci si jistě vzpomenou na sérii filmů se stejným názvem z 80. let. Tehdejšího učitele karate, jehož hrál Noriyuki Pat Morita (s rolí to dotáhl až na nominaci na Oscara) a který mezitím zemřel, po letech vystřídal uznávaný král kung-fu Jackie Chan.

Hlavního hrdinu - nového Karate Kida, dvanáctiletého amerického chlapce Dre Parkera zde vytváří Jaden Smith (už se nám představil v melodramatu &STĚSTÍ NA DOSAH, kde si zahrál se svým otcem Willem Smithem). Ač má základní znalosti karate jsou mu málo platné, když se s matkou přestěhuje do Číny. Nejen, že narazí na zcela jinou kulturu, ale pokoří ho místní rváči, kteří ho v boji hladce vyřídí a znemožní před očima oblíbené dívky. Tak to Dre rozhodně nemůže nechat. S jinou kulturou věří, že se naučí žít, ale co s třídním rváčem Čchengem?. K samotářství odsouzený Dre nemá jinou možnost, než se obrátit s prosbou na údržbáře pana Hana (Jackie Chan). V něm se skrývá utajený mistr kung fu, bojového umění, kterým Drea válcují jeho spolužáci. Pod vedením učitele začne Dre trénovat s touhou co jnejrychleji se vyrovnat svému protivníkovi. Zatímco mu pan Han vysvětluje, že kung-fu nestojí na úderech a chvatech, ale na rozvážnosti a klidu, zjišťuje Dre, že postavit se třídním rváčům bude úkol, jaký v jeho životě neměl dosud obdoby. Film je zcela jistě poctou tomuto druhu bojového (obranného) umění, ale také jeho mistrnému představiteli šestapadesátiletému Jackiemu Chanovi, který má za sebou už přes dvě stě filmových rolí. O kung-fu Jackie Chan říká: "Každý chlapec chce do něčeho kopat, nějak se vybít, pomstít. Ale kung-fu neznamená touhu ubližovat, nýbrž touhu pomáhat." Film natočil pětačtyřicetiletý norský rodák Harald Zwart (Růžový panter 2). V kinech se objeví zásluhou společnosti Falcon

TAJEMSTVÍ MUMIE (Les Aventures extraordinaires d’Ad?le Blanc-Sec)
O filmu TAJEMSTVÍ MUMIE jsme již psali v článku Na co do kina - 23. TÝDEN, kdy měl film původně jít do premiéry. Tehdy ovšem pod jiným názvem, odpovídajícím originálu NEOBYČEJNÉ DOBRODRUŽSTVÍ ADÉLE BLANC-SEC případně pod stručným ADÉLA (tak jej stále uvádí distribuční list společnosti HCE). Připomeňme si zde, že po delším čase usedl na režisérské křeslo slavný režisér a producent Luc Besson - tvůrce třeba MAGICKÉ HLUBINY, BRUTÁLNÍ NIKITY či PÁTÉHO ELEMENTU, který v poslední době často své scénáře svěřoval kolegům (např. Gérard Krawczyk TAXI). Besson se opět snaží zaútočit na diváka hned s celou artilérií osvědčených a úspěch zaručujících zbraní.

Snad by se na začátek mohlo o filmu napsat "Indiana Jones v sukních." Hlavní hrdinka Adéla je mladá a odvážná reportérka, která neváhá před žádným nebezpečím. Děj se odehrává před první světovou válkou (konkrétně v roce 1912) a Adéla se se neohroženě vrhá do boje s podvodníky, šílenými vědci, ale i zkorumpovanými politiky. Ve chvíli, kdy Paříž ohrožuje 136 milionů let starý ptakoještěr, je to právě ona, kdo přispěchá městu světel a jeho obyvatelům na pomoc, stejně tak jako bojuje v Egyptě s oživlými mumiemi. Všechny šílenosti Adély natočil Luc Besson podle klasického komiksu a výsledkem je film, který je doslova lahůdkou pro všechny, kteří ještě nezapomněli, že kino je velkopodívaná, kterou nemůže nic nahradit. Hlavní postavy ztvárňují okouzlující Louise Bourgoinová (Mikulášovy patálie) a charismatický Mathieu Amalric (Quantum of Solace).

Do kin se tento týden dostávají také dokumenty. Společnost Outdoors films nabízí trojici snímků Pavola Barabáše CARSTENSZ-SEDMÁ HORA, BHUTÁN-HLEDÁNÍ &STĚSTÍ a NA KOLECH PŘES HIMÁLAJE. První sleduje riskantní expedici na vrcholek Sněžných hor, ležící vysoko nad neprobádanou novoguinejskou džunglí. Druhý zavede diváky do země, kde vládne štěstí. Vnitřní blaho je pro lidi malého horského království mezi indickým Assánbem a čínským Tibetem tím nejdůležitějším. Poslední snímek pak mapuje přechod indických Himálají na kolech, sedm set kilometrů dlouhou pouť strmými horskými sedly i po armádních cestách v těsné blízkosti Číňany střežené hranice Tibetu.

V dokumentu GENERACE 60 se režisér Peter Hledík a kameraman Jakub &Sevčík sice také vydávají do světa, ale hledají tam zatoulané Čechy. Je to tak trochu až detektivní pátrání - kam se všude podělo tzv. "jaderné pokolení" - konkrétně, jaké osudy čekaly absolventy elitní Průmyslové školy jaderné techniky v Praze v Ječné ulici. &Skoly, která byla založena v roce 1955, vychovala za dobu svého působení stovky specialistů i řadu významných světových osobností. Elitní škola byla po třiceti letech zrušena - a dnes prý údajně chybí několik desítek tisíc podobných specialistů. Dokument se vydává po stopách bývalých absolventů, kteří se před rokem sešli na ojedinělém srazu. Sleduje jeich uplatnění v zahraničí, mapuje rozdílné osudy, srovnává, jak se vedlo těm, kteří emigrovali ve srovnání se spolužáky, kteří zůstali. Věřím, že film nebude zajímavý jen pro ty, kteří měli s touto školou co do činění (přiznávám, že patřím mezi ně), ale že svým obecnějším přesahem a prostřednictvím unikátních archivních materiálů vypoví o dobové atmosféře přelomu 50. a 60. let u nás, o liberálních podmínkách Pražského jara, o následující tvrdé normalizaci i o současnosti jaderné vědy. Uvádí CinemArt.