Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  neděle 16.2.2025, svátek má Ljuba 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


František Hrubín svou stovku slavil s Luďkem Munzarem ve Viole

21.09.2010   Jaromír Komorous   Divadlo   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

František Hrubín svou stovku slavil s Luďkem Munzarem ve VioleViola připravila představení, na něž bych se s radostí díval stokrát i na nějakém přijatelném médiu a neměl bych dost. Obleču tě do hvězd se jmenuje a protagonistou, kdo jiný, Luděk Munzar. Sám na to nebyl. Ono totiž přinášet Hrubínovo široširé lidství v čistém singlu až na stůl nejde. Ale Munzarovo přátelství s básníkem vévodilo. A křídlovka zpívala.

Pro klavír ji přetransponoval Ve Viole Emil Viklický. Lehce přidžezle. Co se týče časování k verbálnímu projevu mistra Munzara přesně. A takové byly i kratičké narážky, jež mu poskytoval Robert Tamchyna. Celé to spískal. „Luďku a Emile! Děkuji vám, chlapci, za to, že jste můj nápad neodmítli a díky za dnešní večer,“ říká k tomu v závěru vkusného divadelního programu k představení. Divadlo je připravuje až neskutečně hezky k získané podpoře na svou činnost. Ale, když vstoupí do hry kladné a tajné divadelní čáry máry …

Nahlédnout do přátelství zralého chlapa a mladého herce, tedy pana Hrubína a pana Munzara je zážitek. Vyprávění se hemží známými osobnostmi našeho kulturního života ne příliš vzdálené doby a je svébytnou nosnou raketou na cestě k hvězdám, které nutně na té pouti potkáme. Protože Hrubínova cesta hvězdami protkána je. On by to asi nerad slyšel. Ale napadá mě: Je třeba se básníka ptát, co lemovalo jeho pouť? Kdo chce, vidí …

A pak z úst Luďka Munzara zazněly legendární verše, které už nejméně dvě generace chlapců modifikují pro svou potřebu a jen tlumočí Hrubínovo vyznání: Terino, obleču tě do hvězd a tvé tělo posázím vesmíry… Co na tom, že k němu došlo nejspíš v náručí Tonky, té obecné dělnice lásky, zatímco Terina mířila k další komediantské štaci. Romance pro křídlovku je stěžejní básníkovo dílo a Luděk Munzar nejvýsostnějším jejím tlumočníkem veřejnosti. Bojím se použít slovo recitátor, protože vím, jak ono slovo mu je nepříjemné. A má pravdu. Způsob jakým přenáší básníkovo lidství mezi posluchače je vskutku civilní, proto krásné. Jistěže zazněla Černá denice. Ale onen odstín se mně s Františkem Hrubínem odmítá pojit. Melancholie? Možná. Někdy. Život nejsou, jářku, jenom srandičky. Ale občas bez nich chceme žít, či ne? Nebo jsem tu báseň ještě nepochopil. To se smí, přece.

V každém případě je tu divadelní pásmo, které volá po zaznamenání do trvalých nosičů krásna, aby zbylo i na dědice a příští nositele slov, potažmo již zmíněného lidství.

František Hrubín: Obleču tě do hvězd
Uvedlo divadlo Viola v premiéře 14.9.2010
Účinkují: Luděk Munzar, Emil Viklický, Robert Tamchyna
Fotografie
www.divadloviola.cz



plakát představení


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0315 s