Cryptic 257,
Masker,
Pasta,
Tron,
Skarf a
Point. &Sestice streetartových tvůrců, kteří přispívají do diskuse nad otázkou „
je graffiti umění?“. Snadná odpvěď, říkáte si možná. Přitom vy a jiný čtenář můžete mít na mysli jinou myšlenku. Street art totiž nepředstavuje klasickou tvář tradičního umění. Je to něco nového. Tvořitelé svoji kreativitě dávají hloubku a význam a mají pocit, že tvoří hodnotné dílo, zatímco pozorovatelé mají pocit, že tím ničí tvářnost okolí a vnímají to jako vandalismus.
Na historické budově to je asi nepatřičné, ale na šedém ošuntělém mostě pár těch barev způsobí zajímavý dezén. A nutno dodat, že profesionálové v oblasti graffiti patří k té druhé skupině, která zpestřuje naše okolí.
V
DOXu vyrostlo městečko, kde
narazíte na vestibul metra, budete si moci zakoupit v graffomatu sprej a roušky a vytvořit své dílo, okouzlí vás instalace paneláků, kterými prostupuje oranžová organická hmota, ve které tepá světelná energie. Máte pocit, že se nacházíte v setmělém podchodu a pak si říkáte, jestli už to není budoucnost. Jak jednotlivé sekce přibližují samotní umělci?
Výstava streetartu a graffiti si pohrává s měřítky, realitou a sněním. Do výstavního prostoru je umístěna malá městská koláž, do které návštěvníci vstoupí pod mostní konstrukcí rovnou do vestibulu pražského metra s typickými mramorovými stěnami, informačními cedulemi a novým českým vynálezem graffomatem - automatem, který bude místo nápojů servírovat spreje a roušky (
Cryptic 257).
Na podzemní instalaci navazuje surrealistická vize socialistických paneláků, kterou prorůstá barevná organická hmota – ničí jejich strukturu nebo je naopak drží dohromady? Působí jako hravý element a zároveň jako děsivý městský červ, prožírající vnitřnosti města (
Point).
Nevyhnutelným prvkem, který utváří celkovou instalaci v prostoru, se stala časosběrná videomontáž sledující proměnu prostředí v toku doby, která určuje celému galerijnímu/městskému prostoru jednotnou atmosféru prostřednictvím ruchů a šumů městského života (
Skarf).
Vedle zkázu dokumentující projekce příchozí čeká návštěva cukrárny plné atypických sladkostí s estetikou ve stylu 60. let, množství neonů a světelných cedulí s roztodivnými nápisy, tak trochu ve stylu Karlíkovi továrny na čokoládu od Tima Burtona, působící na hranici umění a kýče (
Pasta).
Za cukrárnou najdeme zmenšeninu panelového domu o třech patrech, kde lze pozorovat životní epizody surreálných postaviček, které jednotlivá patra obývají a doslova vidět, co se jim honí v hlavě (
Masker).
Vedle paneláku na návštěvníky z výšky shlíží shluky mrakodrapů, které ve svých tvarech vytvářejí majestátní nápis
TRON, podle jména svého autora. Působivou světelnou instalaci dotváří proměnlivé blikající nápisy, připomínající futuristickou vizi měst.
Část writerů, která představila METROPOLIS v DOXu.
Tito umělci sice tento obor nevystudovali, protože v programech škol zatím není, ale absolvovali převážně přední české vysoké umělecké školy, studovali v zahraničí a postupem času vystavovali v mnoha českých i zahraničních galeriích a na festivalech umění. Když si zalezete v
DOXu do místnosti s názvem
METROPOLIS, zapomenete na to, že jste v galerii, zapomenete, že jste v Praze, ocitnete se v jiném virtuálním místě.
Kurátorka projektu Blanka Čermáková a umělecký ředitel DOXu Jaroslav Anděl.
METROPOLIS
Centrum současného umění DOX, Poupětova 1a, 170 00 Praha 7
DOBA TRVÁNÍ: 15.10. – 31.12.2010
Otevírací hodiny
Po: 10 – 18
Út: zavřeno
St až Pá: 11 – 19
So a Ne: 10 – 18
www.doxprague.orgDalší foto z výstavy:
Foto: Aneta &Simonková