V kategorii pro děti a mládež byli Lichožrouti, první díl příběhů těchto nebývalých tvorů, vítězem Magnesia Litera 2008. Nyní přichází druhý, Lichožrouti se vracejí.

Téměř dva roky byl u nás doma klid. Každý pátek prádlo do pračky, během soboty vyvonělo na šňůře na balkoně pěkně vyrovnané jako slepičky na bidýlku. Ve skříni naprostý pořádek, hned se vědělo, kam sáhnout, a bylo jisté, že sáhnu-li, jsou tam. A obě. Jenže!!! Přišel Pavel &Srut a s ním se vrátili lichožrouti.

A naplno. Hlavní hrdina Hihlík se tentokrát vydává hledat rodiče do Afriky. Tam nejdříve potkává tajuplného sira Jamesona Archibalda Sockwella a s ním přijíždí do vily Nový život, zlaté klícky pro lichožrouty vybudované sirem J.A.S. Odtud je unesen do džungle, ale to už bych prozrazovala zbytečně moc.
Svými hrdiny je tato kniha opět sondou do mezilidských vztahů, kam děti pronikají prostřednictvím napínavých dobrodružství střídajících se v prostředí rodných Čech a exotické Afriky. Charaktery postav jsou záměrně postaveny na dobře zřetelném protikladu , tady je zlo, tady dobro. Ale zrovna tak jako ve skutečném světě nic není jednoduché a takové, jak by se na první pohled zdálo. Nechybí ukázka hrdiny, který se přirozeně musí i bát, láska k rodičům, ale i k dívce, dokonce touha po domově v Čechách. Najdeme tu souboje se zkažeností světa a vítězství dobra. Za cenné v dnešní době považuji i poukázání na to, že cizí, jiný svět může někdy vzbuzovat strach, ale je ve skutečnosti také přínosem. Tady se Hihlík dokonce zamiluje do černošské Kawy, která s ním odjíždí žít do Prahy. Takže nakonec vše dobře dopadne, jak to mají děti rády. Tedy nejen ony.
Poutavě psaný text je členěný do kapitol s příznačnými názvy, může být tedy vhodným čtením na pokračování třeba i na dobrou noc. Poutavé bude i pro vás, rodiče, věřte mi.
Velkou předností jsou i originální jemné ilustrace, které nádherně doplňují děj a podpoří na plné obrátky čtenářovu fantazii. Spolu s textem tvoří jednotný celek, jsou rovnocennými partnery. Přesně tohle malý čtenář vyhledává. A dobře ví proč.
Jenom jedna věc na okraj. Když jsem byla malá, také jsem milovala ilustrované knihy. Vlastně i to vždy rozhodovalo, zda jsem si knihu vybrala. Ale často jsem byla při čtení rozladěná, když obrázky neodpovídaly svým umístěním ději, myšlenky mi odbíhaly v tu chvíli nutně jinam, zase zpátky, nebo naopak. A tady je tomu povětšinou zrovna tak. Přimlouvala bych se za nejmenší čtenáře o jednotnou rovinu. Pro příště, protože lichožrouti už se určitě chystají pokračovat.


Pavel &Srut
Lichožrouti se vracejí