Dana Medřická pohledem Jindřicha Černého
16.11.2010
Stanislav Polauf
Literatura
Jsou herci, kteří se nesmazatelně vryjí do paměti diváků a stačí jen vyslovit jméno, ihned se vám vybaví jejich tvář, gesta i připomenou některé role. České divadlo i film mělo v minulém století štěstí na řadu významných a nezapomenutelných hereckých osobností, bohužel, jejich talentu nedokázalo plně využít. Mezi ty, které si stále zaslouží náš obdiv a vzpomínku patří nesporně Dana Medřická (11.1920-21.1.1983), jíž je nyní věnována kniha, nazvaná prostě jejím jménem, kterou vydává nakladatelstvcí XYZ.
Autorem vzpomínkové knihy je
Jindřich Černý (*20.6.1930) ,jeden z polistopadových ředitelů Národního divadla a nositel Ceny F.X.&Saldy, dramatik, překladatel a také erudovaný divadelní historik a kritik. Je dobře, že se nelehkého úkolu podat čtenářsky poutavě životní osudy i uměleckou dráhu Dany Medřické ujal právě on. Kromě odborných publikací má za sebou biografii Eduarda Cupáka (nakl. XYZ, 2010) a od prvních řádků přesvědčuje, že
dokáže psát živě, poutavě a zasvěceně. Nebylo jistě snadné prostudovat četný biografický materiál, dobové výstřižky a kririky, zhlédnout všechny filmy a (pokud existují) záznamy divadelních her. Od prvních řádek knihy, které autor věnuje Medřické nejslavnější roli - Erži Orbánové v Örkényho KOČIČÍ HŘE, jsou jeho popisy průběhu divadelních her, hereččina působení na jevišti, jejího mimického výrazu a gest, dialogů a reakcí na ně natolik
působivé, že máte pocit, jakoby autor právě z popisovaného divadelního kusu přišel a tlumočí vám bezprostřední dojmy.
V málokteré biografické knížce věnované slavnému umělci dojde autor k tak podrobnému líčení, byť si vybírá ty nejvýznamnější (z hlediska doby i kariéry) inscenace. Postupně se kniha od KOČIČÍ HRY rozbíhá v jednotlivých přehledně nazvaných kapitolách po uměleckém osudu Dany Medřické. Černý
propojuje její životní touhy s tužbami uměleckými, které se ne vždy protly v přínosné symbióze. Velmi podrobně jsou probrány začátky Dany Medřické (Brněnský rozběh, Zastavení v Plzni) přes působení v pražských předválečných divadlech. Černý se nebojí zmínit i o neúspěšných rolích, kdy se mladá herečka "nedostala do role" a cituje negativní kritiky. I to patří k životu umělce.
Po prvních setkáních s filmem (Slávka Hlubinová v MĚSÍCI NAD ŘEKOU příp. Fróna v 13. REVÍRU) se kniha zaměřuje i na významné filmové role, na strmou kariéru herečky, která šla z filmu do filmu a od roku 1944 do roku 1952 hrála ve 13 filmech - opět v podrobném popsání příběhu, tvůrců, hereččiných kolegů a její role. &Skoda, že padesátá léta jí dala snad jen "O&SKLIVOU SLEČNU", ale tato doba byla vůbec na umělecké snahy chudá. Dana Medřická se stala členkou Národního divadla, kam přichází v době, kdy vrcholí její kariéra filmová. Přesto ji čeká v šedesátých letech "série malých rolí" (jak je nazvána příslušná kapitola knihy), kde ale má možnost si vyzkoušet naprosto odlišné ženské charaktery. I tady ale Černý třeba postavu Leni v Sartrově hře VĚZŇOVÉ Z ALTONY podrobně popisuje. To už se připomíná
televize. Ve filmu dominuje Dana Medřická po boku Jana Kačera v Schormově filmu NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA, kde "dokázala zachovat postavě v každém okamžiku trapného flirtu...masku důstojnosti." Medřická v kritických dobách dokázala i
vyburcovat publikum - v titulní roli "skandální", kritizované a pak zakázané inscenace Brechtovy MATKY KURÁŽ. A to už pomalu zraje čas pro
roli nejslavnější v KOČIČÍ HŘE, původně nevýrazné hře málo známého autora, z níž Dana Medřická s Vlastou Fabiánovou udělaly "iscenaci století", která se hrála nepřetržitě od roku 1974 do roku 1982 a mohla dosáhout ještě více než oněch rekordních 403 repríz, kdyby nezasáhl neúprosný osud...
Celý výše popsaný proces uměleckého zrání je v Černého knize prolínán s osobním životem Medřické i s odkazy na dobové a politické reálie. Čtenář tak dostává celistvý obraz výjimečné osobnosti našeho divadelního a filmového života. Může jen litovat jejího nečekaného a předčasného skonu v pouhých 63 letech i toho, že zrádné peripetie naší politiky a politikou ovlivňovaného umění jí nedaly tolik prostoru, jaký by si ona i divák zasloužili.
O to významnější je vydání knihy o Daně Medřické. Diváci i čtenáři ji jistě uvítají jako dobře napsanou vzpomínku, reprezentativní odbornou studii (doprovázenou podrobným výčtem rolí divadelních, filmových , televizních i rozhlasových) a v neposlední řadě i jako pomník umělkyni, na niž musí být národ hrdý a na niž nikdy nezapomene.
Zdroj foto: img.ceskatelevize.cz, xyz.cz
****************************************
Jindřich Černý: DANA MEDŘICKÁ
nakladatelství XYZ s.r.o v Praze roku 2010
Dana Medřická ve své nejslavnější roli - jako Erži v KOČIČÍ HŘE