Autorem scénáře je Petr Macháček, sám také drama režíroval. Na hudbě spolupracovali Žofie Kašparová, Renata Kuzikowská, Vít Kopecký a rolí se ujali Pavla Procházková, Inna Zhulina, Karolína Fikrle, Jasanka Kajmanová, Zdeňka Brychtová, Radek Jiříček, Marian &Skorvaga, Petr Bláha Nejedlý a Jiří Kubíček.

A co vlastně jde? O nadčasové ztvárnění staré pravdy- nikdy si nemůžeme být ničím jisti, i když ani to není jisté. Ale ústředních motivů tady najdeme víc.
Paní nebojácně neklopící zrak se setkávají se svými zbabělými vrahy. Nikdo nikdy neřekne nic, co bychom očekávali. Jedině paní chápou, že samotným řádem je tady chaos, a elegantně toho využívají. Ony jsou sice oběťmi, ale díky své smrti jsou nezávislé na umělém "systému", jediné žijí skutečný život. Když se vrah nedovolá svému šéfovi a vyšetřovatel nemůže urychlit práci, protože mu to nedovolují policejní postupy, oba ztrácí svoji jistotu. Naopak paní všech nástrah a složitostí světa využívají. Tak třeba Ludmila uvádí, že se narodila ve středních Čechách, říká pravdu? Co když... 

Historické zpochybnění? Petr Macháček byl k historikům ohleduplný a vybral si postavy, o nichž se všeobecně ví, že se narodily na dvou, třech až čtyřech místech najednou.Možná že to není pravda, možná že je. V každém případě si chceme být jisti, a tak, historikové, nezoufejte, nějaká pravda už se vždycky najde. Třeba ta uváděná právě v této divadelní hře.
 

(foto www.divadlokamen.cz)