NA CESTĚU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška Tenkrát v májiTisíckrát pozdravujeme tebePánská volenka
Pomalost podle KunderyKdyž vás vývoj zklame, byl to sen Odtažitý digitální experiment CzechoslayvakiaMuzeum války 1866: Na Chlumu ožívá největší bitva českého územíTelevizní seriál Dexter běží 20 letMistr kresby Oldřich Jelínek a spol. Čtěte Foglarovský sborník!Chceš knihu zdarma? Hledá se 8 čtenářských detektivů!Mikulovské muzeum slaví 100 let výstavou o tom, co návštěvník běžně nevidíKochat se formou anebo obsahem?KVÍZ: Jací spisovatelé působí na tomto webu?Knihy, které odcházejíVzpomínka na západočeského výtvarníka
Nalezneme jej v praxi všech mistrů světa v šachu. Jejich pečlivě střežený soukromý život nedává příliš možností nahlédnout do jejich ložnic. Ty, co ano, doloží konstatování v titulku. Mistrovští hoši nevedli útlocitný život ani náhodou. V jakémkoli věku. Hloubání v šachových teoriích lze chápat jako zástěrku určenou světu. A přijde Jiří Gruša a pošle na vandr stejnojmennou knihu. Ta je otevřenou kronikou toho umění. Nikoli lehce otvíranou.
Mnoha záhyby mužského světa natahuje nit své knihy Jiří Gruša. Nic mu není svaté. Vzhledem ke značné autorské invenci vklouzne i do myšlení a konání ryze ženských postav. A jsme u titulku. Chování žen v knize, třeba se jen textem mihnoucích, evokuje a formuje chování hlavního hrdiny knihy. Je to milostné lamento, jak píše v mistrném doslovu Marie Langerová hned ve své první větě. Jaký má takové lamento obsah? Že hrdina knihy nenechá v klidu jedinou sukni v okolí a v myšlenkách se mnohokrát vypořádává s milencem své ženy, aby se nakonec vypořádal. Ale pozor! Není to pro něj podstatné. Není pro něj podstatný ani postoj už zmíněných žen. Je jím prožitek. Prožitek okamžiku a vyšroubování situace mimo standard společnosti, ve které se narodil. Gruša neváhá použít expresivních tvarů. Text vznikl v roce 1973, vyšel poprvé v legendární edici Petlice. Mluví o věrnosti i nevěře jako o chlebě, jako o sortimentu, který většinou potřebujeme k životu, ale načas jej nahradíme vesmírem, který zrovna chutná po rohlíku. Na adresu tehdejší společnosti lze v souladu s Grušovým textem říct jediné. Pěkně ho sere. Jako každého normálního, jež prošel slavnou květinovou érou a zažil v plné síle na vlastní kůži dekádu šedesátých. V tom duchu lze Grušův text chápat jako erotický, ale erotiku nelze chápat jako hlavní leitmotiv. Je to nástroj k jeho dosažení. Leitmotivem je pátrání po rovnováze, po identitě, setřelé husákovským hňupstvím kolem.
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.