Dámský gambit je zahájení děvkařů
07.12.2010
Jaromír Komorous
Literatura
Nalezneme jej v praxi všech mistrů světa v šachu. Jejich pečlivě střežený soukromý život nedává příliš možností nahlédnout do jejich ložnic. Ty, co ano, doloží konstatování v titulku. Mistrovští hoši nevedli útlocitný život ani náhodou. V jakémkoli věku. Hloubání v šachových teoriích lze chápat jako zástěrku určenou světu. A přijde Jiří Gruša a pošle na vandr stejnojmennou knihu. Ta je otevřenou kronikou toho umění. Nikoli lehce otvíranou.
Dámský gambit Jiřího Grůši je všechno možné, jenom ne kniha s transparentní filozofií dívkaře-profesionála. Útlá rozsahem (v rozsahu do sta stran trochu většího skoroformátu A5) se vejde nejspíš do kategorie novela, kdybychom dokázali určit časové rozpětí děje, pohybovali se v jednom jízdním plánu, Grůša se držel jedné vytyčené koleje a snížil by své umění velkého hráče k prvoplánovitosti. Dokáži pochopit histerii minulého režimu vůči Jiřímu Grůšovi, musel jej štvát už jen svou inteligencí. Nechápu ale, proč se na indexu objevil tenhle text. Ledaže platí pravidlo číslo 1 a kombinatorika textu byly a jsou nad mentální síly tehdejších papalášů. To není kniha k vlašáku v papíru a hlasitému říhnutí po ní.
Mnoha záhyby mužského světa natahuje nit své knihy Jiří Gruša. Nic mu není svaté. Vzhledem ke značné autorské invenci vklouzne i do myšlení a konání ryze ženských postav. A jsme u titulku. Chování žen v knize, třeba se jen textem mihnoucích, evokuje a formuje chování hlavního hrdiny knihy.
Je to milostné lamento, jak píše v mistrném doslovu
Marie Langerová hned ve své první větě. Jaký má takové lamento obsah? Že hrdina knihy nenechá v klidu jedinou sukni v okolí a v myšlenkách se mnohokrát vypořádává s milencem své ženy, aby se nakonec vypořádal. Ale pozor! Není to pro něj podstatné. Není pro něj podstatný ani postoj už zmíněných žen. Je jím prožitek. Prožitek okamžiku a vyšroubování situace mimo standard společnosti, ve které se narodil. Gruša neváhá použít expresivních tvarů. Text vznikl v roce 1973, vyšel poprvé v legendární edici
Petlice. Mluví o věrnosti i nevěře jako o chlebě, jako o sortimentu, který většinou potřebujeme k životu, ale načas jej nahradíme vesmírem, který zrovna chutná po rohlíku. Na adresu tehdejší společnosti lze v souladu s Grušovým textem říct jediné. Pěkně ho sere. Jako každého normálního, jež prošel slavnou květinovou érou a zažil v plné síle na vlastní kůži dekádu šedesátých. V tom duchu lze Grušův text chápat jako erotický, ale erotiku nelze chápat jako hlavní leitmotiv. Je to nástroj k jeho dosažení. Leitmotivem je pátrání po rovnováze, po identitě, setřelé husákovským hňupstvím kolem.
Jiří Gruša: Dámský gambit
Vydalo nakladatelství Druhé město v roce 2010
Titulka www.druhemesto.cz