Osudy Marie Stuartovny (8. prosince 1542 – 8. února 1587) jsou poměrně dobře známy. Fordův film ji zachycuje v roce 1561, kdy se vrací po smrti svého manžela, francouzského krále Františka, do Skotska jako vládnoucí skotská královna. K velké nelibosti anglické královny Alžběty, pro niž je nežádoucím sokem o anglický trůn. Marie se sice tituluje anglickou královnou (byla vnučkou Jindřicha VII.), avšak anglický trůn se nikterak nepokouší získat. Raději se vdá za mladičkého šlechtice Jindřicha Stuarta, Lorda Darnleye, s kterým počne syna Jakuba VI., který se stane později králem Skotska a jako Jakub I. Stuart králem Anglie a Irska. Na Darnleye, anglického katolíka, který není rovnocenným partnerem pro sebevědomou královnu, je spáchán atentát, který má pravděpodobně na svědomí hrabě Bothwell. Přesto si královna sebevědomého a přímočarého hraběte záhy bere za nového manžela, což je počátek velké lásky a zároveň tragických událostí, které se zapsaly do historie. Tato její svatba s Bothwellem vzbudí odpor protestanských lordů, kteří ji po povstání, které Marie prohraje, uvězní na zámku Lochleven. Bothwell prchá do Skandinávie, kde je na žádost skotské vlády a anglické královny Alžběty vězněn a kde v roce 1578, ve vězení v Dragsholmu, umírá. Marii se podaří uniknout a svůj azyl nacházi v Anglii, kde je po dlouhých 19 let "vězněna". Za souhlasu Alžběty je na Marii připraven komplot a v roce 1587 je na rozkaz královny Alžběty popravena.

Film není natočen podle přesných historických událostí. Vznikl podle divadelní hry Maxwelle Andersona (premiéra hry 27. listopadu 1933 v New Yorku, 248 představení) jako příběh ženy, které osud přichystal těžké zkoušky, musela se vzdát království pro svou životní lásku, čehož nikdy nelitovala a do tragického konce věřila v dobro. Královny Marie a Alžběta se nikdy ve skutečnosti nesetkaly, avšak ve filmové adaptaci se kvůli dramatickému účelu toto setkání uskutečnit muselo.

Legendární režisér John Ford, rekordman v počtu natočených filmů (uváděno je jich kolem 130) a držitel 4 Oscarů za režii (v letech 1935, 1940, 1941 a 1952), převyprávěl dramatický životní příběh královny Marie vizuálně vytříbeným stylem. Měl už za sebou dlouhou řadu němých filmů (od roku 1917 do roku 1923 natočil údajně kolem 50 filmů, hlavně kovbojek, z nichž vyniká především OCELOVÝ OŘ -1924). Někteří kritici dokonce "Marii" považují za první velké dílo tvůrce (téměř současně vytvořil další vynikající film DENUNCIANT) s mimořádnými závěry a pečlivě vybudovanou scénografií. Oceňována je černobílá kamera, která navozuje kontrastními stíny ponurou atmosféru středověku, v němž se nebezpečí skrývá za každým rohem. Za mistrovský kousek je považován závěr filmu - Marie před anglickým tribunálem a pak její cesta na popraviště.

V hlavní roli královny Marie září vynikající Katharine Hepburnová (12. května 1907 - 29. června 2003) - viz foto v závěru - jež vytvořila lidský a uvěřitelný portrét výjimečné panovnice. Její Marie Stuartovna je láskyplná i neústupná, vzdělaná a noblesní žena, jenž uchvacuje svojí osobitostí i krásou. Zajímavostí je, že Hepburnová byla rodově spřízněna se skutečným Jamesem Hepburnem - hrabětem Bothwellem. Roli jejího milence a manžela Bothwella dostal další vynikající herec třicátých a čtyřicátých let, dvojnásobný nositel Oscara, Fredric March (30. srpna 1897 - 14. dubna 1975).

Foto: library.duke.edu a filmweb.pl