Kniha je rozdělena do sedmi výrazných částí a každá ještě do tří kapitol s „šokantním“ titulkem, přesně ve shodě s hlavním titulem v záhlaví. Vidíme zasklenou vitrínu příštích muzejních exponátů, rozčleněnou na oddělení zakuklených revolucionářů i otevřených uzurpátorů v doprovodu téměř anonymních tajemníků a ostatních „podržtašků“. Zatím anonymních. Na to se v politice nehraje, i když ta ve službách vládnoucí ekonomiky. Válka v Iráku, tsunami na Cejlonu, zátopy v New Orleans. Namátkou o čem je řeč.

Kleinová razantně připomíná, ne, ona prohlašuje, že zisku nelze dosáhnout slušně. V uvytržení pozoruji tok jejích myšlenek, se zatajeným dechem vnímám argumenty, abych se vzpamatoval a dovolil si vyslovit nesouhlas s obsahem jejího textu. Lebedí si totiž v pozici totálně zapšklé pozorovatelky, shodou okolností schopné novinářky i knižní autorky, která má určitě v dílčích aspektech svých tezí pravdu, ale podrobí-li čtenář celou knihu komplexní analýze, zjistí, že Naomi Kleinová není zapšklá pozorovatelka, ale zapšklá hlasatelka, která při počtu autorských archů v knize (546 textových stran) a počtu publikací po světě (od vzniku knihy v roce 2007 lavina překladů) je živou ikonou tvrzení z podtitulu své knihy, v němž konstatuje, v tom případě pseudoironicky: Vzestup kalamitního kapitalismu.

Nebo je to jinak. Kleinová má pronikavou (a velmi přesnou) schopnost vidění globálního realismu v jeho nejkrutějším vzezření a nenápadném vpíjení se do našich životů a našeho světa. Či v obráceném pořadí? A není to jedno? Zasmraděné svršky nám zůstanou vždy.

Kniha je skvělým studijním doplňkem pro abonenty ekonomiky i politologie. Je ovšem napsána tak čtivě, že se stane vítaným průvodcem po scéně i laické veřejnosti.

_{Naomi Kleinová: &Soková terapie
Vydala nakladatelství Argo/Dokořán v roce 2010
Titulka www.argo.cz}