Jiná nová alba se po mém disku netočí rovnou půldne, než se na ně odvážím vyřknout jakýkoli soud, krom těch Kollerových. Ne, jednou jsem vylétl nadšením hned při prvním kole. To jsem poslouchal zrovna nějakou Lucii. S tou poměřovat cokoli na českém poprockovém rynku je „vo držku“, ale svět se točí dál. A muzikanti, zaplaťbůh, své další a další „oplatky“.

Na albu je 9 písní představujících sakra ostrý výběr asi ze sta dopředu připravených kousků. Eliminace až neuvěřitelná. Koller ukazuje, že konečný obraz alba je pro něj prioritou a vše ostatní jsou kamínky mozaiky, z kterých ten obraz je sestaven. Trochu přitvrdil a věnoval nahrávkám mimořádnou pozornost (nahrávky vznikaly intenzivní osmiměsíční přípravou a podílela se na nich celá řada studií dle charakteru jednotlivých písní). Ale i tvůrčí tým je mimořádně široký. Zkusím jmenovat některé překvapující spolupracovníky. Pro mě největší Petr Kofroň. Na albu producent, někde u písní spoluautor, dokonce čtu autor sólista. Znám ho jako šéfa plzeňské opery. Proto ten údiv. Ale smekám, pane Kofroň. Nebo píseň „Best of“. Pod hudbou i textem podepsán Oskar Petr. Máloco z české produkce má tak rockový nátisk jako toto album. A dinosaurus Petr? Přece folkrockoví Marsyas. V létě jsem ho slyšel jako sólového písničkáře. Proč ne? Ale tady? Poctivej rockovej nářez napsanej Kollerovi přímo do huby! Jenže to není všechno. Booklet alba je vynalézavý jako sama muzika na něm. Samozřejmostí jsou texty skladeb a jejich tvůrčí sestava. A teď pozor! Všude jsou skvělé fotografie Oskara Petra. Ale zpět k písním. Společnost poskytne i Ivan Král. Frontman Koller, či producent Kofroň mají úžasnou schopnost vybrat z nabízené kolekce takové texty, jakoby je všechny Koller napsal sám. Bláznivé metafory a slovní hříčky, které zprvu nedávají smysl, jsou již autorskou značkou, fanoušky baví a bylo by hroznou hloupostí od této strategie uhnout. A pak je tu téměř hymnická závěrečná „Zhasněte lampiony.“ Opět Petr Kofroň. Až ji uslyšíte, přestanete se divit, že jedu dokola. Poslouchám ryze chlapský materiál. S radostí!

A efekt dlouhého nepřetržitého poslechu se dostavil. Poslouchám vytříbené rockové album, které si záhy získá širokou posluchačskou obec. Tak jako mě v minulých dnech.

_{Album Teď a tady, Cox Music Records v roce 2010
Zdroj obrázků www.davidkoller.cz}