Vznikl asi ve 13.století. Tehdejší příběhy měly předem
nalajnované hrdiny. Rytíře! Příklad ušlechtilosti, čestnosti, chrabrosti. Nelehký úděl těch hochů i průběh doby je zaznamenán lidovým jazykem – středohorní němčinou. Proč zrovna touhle je nejasné, když si uvědomíme, že se příběh rozběhne až do dnešního Rakouska a do vedlejšího Maďarska. Nicméně epos jako takový byl zneužit III. říší, a dokonce cpán do uší vojákům wehrmachtu u Stalingradu. Příběh končí pro Nibelungy tragédií, doslova zmizením ze světa. Tam pochopitelně říšská propaganda nezašla, to by se do krámu nemohlo hodit žádnému režimu.
Ve slavném středověkém eposu nemohou chybět tajemné elementy s mystickou silou. Zde
plášť a prsten. Jak z Arabely. Zřejmě pramen, odkud náš proslulý scénárista Miloš Macourek čerpal. Kdoví … Tak o čem to je? Je zajímavé, že hlavní hrdina,
Siegfried, je syn nizozemského krále. Čekal bych jej vytaženého z většího severu. Doslechne se o burgundské princezně
Kriemhildě a zachová se floutkovsky. Zatouží ji získat. Přijede na burgundský dvůr a pomáhá králi
Gunterovi, aby získal jeho sestru. Odrazí proto Sasy a jede s králem na Island, aby mu zajistil přízeň pyšné a dosud nepřemožené královny
Brunhildy. Královna nepředloženě prohlásila, že si vezme jenom toho, kdo ji v zápase porazí, Siegfried raději bojuje za Guntera v neviditelném plášti, takže se zdá, že Gunter Brunhildu porazil sám. Burgunďané se tedy vrací i s královnou domů a Siegfried dostává za ženu Kriemhildu. Brunhilda se ale nezdá.

Gunterovi pořád vzdoruje, proto musí znovu nastoupit Siegfried, aby zlomil její odpor. Podaří se mu to a vezme jí raději i kouzelný prsten, v těch holkách je těžké se vyznat. Přihodí pás a pak své místo podstoupí Gunterovi. Siegfried s Kriemhildou odjíždí k sobě. Brunhildu však dráždí představa (jako téměř vše), že Siegfried jako Gunterův služebník (za kterého se na Islandu vydával), neodvádí žádné dávky. Pozve

tedy reka i s Kriemhildou do Burgundska. Pak Kriemhildu konfrontuje s tím, že ji má za nižší sebe, a Kriemhilda jí při obraně svého muže prozradí, jak to bylo s její manželskou postelí. Brunhilda je zhrzená a žádá pomstu. Gunter se tajně domluví s Hagenem (burgundský předák), že Siegfrieda zabijí. A pak něco dělej pro kámoše. Hagen na lovu Siegfrieda zavraždí. Kriemhildu oloupí. A do Burgundska přitáhne
Etzel, hudský král. Za Kriemhildou, ta vdova je žádoucí. Kriemhilda se nechá přemluvit. Hunům asi vládne dobře, ale to není smysl jejího života. Zve Burgunďany k sobě. Ti tuší zradu, ale jedou. Kriemhilda nechá pobýt většinu Burgunďanů. Řež. Klasická, středověká. Taková, která se nezastaví před ničím. O život přijde i Etzelovo vlastní dítě. Finále? Guntera nechá Kriemhilda stít a Hagena zabije sama. Za to je probodnuta vyhnancem, který žil na Etzelově dvoře. Mezi námi,
Attila.
Příběh je podávaný ve čtyřverších, asi 2400 slok. Nejkrásnější na prezentaci je fakt, že v podobě, jaké je předkládán, je stravitelný i pro dnešního čtenáře a pro vzácné chvíle samoty opravdu výživná látka. Nedělám to denně, ale doporučuji.
Zdroj obrázků www.pisen-o-nubelunzich-navajo.cz