Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  středa 19.2.2025, svátek má Patrik 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Joe Cocker? Voko bere!

03.01.2011   Jaromír Komorous   Hudba   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Joe Cocker? Voko bere!Známá věc. Nejmilejší dárky se vejdou do dlaně. Prsty obepnou i cédéčko. To mé se jmenuje Hard Knocks. Jednadvacáté album, jež má Joe Cocker na svědomí, není zdaleka takový hazard, jako ta známá karetní hra. Stárnoucí rocker dlouhoprsťák se na něm prezentuje ve formě. Od posledního s tím čekal 3 roky. Věděl proč. Je to převrat. I když jen muzikantský.

Cocker je známý tím, že na kdejaký flák odpověděl svou coververzí. Dělal to vkusně, o tom žádná. Ale dle kdejakého přísnějšího měřítka, ať si to přiznáme, či ne, byl zapsán jako plagiátor. Úspěšný, velice úspěšný, ale přece. A najednou, v šestašedesáti, hotový majstrštyk. Cockerovy aranže se se vyznačují dvojím. Bez ohledu na ubíhající roky jsou vitální. Druhým aspektem jeho tvorby je „erotické dusno“, jež kape z každé druhé nahrávky. Netroufám si zde posuzovat, do jaké míry se do jeho tvorby vtírá kalkul a do jaké míry je to přirozená manýra. V každém případě je jeho hudba vítanou výplní odvázaných večírků, co můj svět funguje. Našeho zpěváka to nemusí zajímat, ale jeho posluchače v každém případě.
S titulní Hard Knocks album otevírá. Klasická Cockerova rozpalovačka. Druhá Get on ze stejného hnízda. A zde je dobré se zamyslet nad playlistem alba, respektive jeho posloupností. Vyjmenované skladby patří rozhodně k tomu nejsilnějšímu, co mohu slyšet. A Cocker končí excelentní I Hope od americké country kapely Dixie Chicks. Jediný cover na albu! Z původně nevýrazné skladby s ženským zpěvem na pomezí country a Rhytm and Blues udělal Joe společně s producentem Tony Brownem (pianista Elvise Presleyho) doslova gospel-soulový diamant. Cocker se nebojí experimentovat a rozhodně nezůstává uvězněn v letitém interpretovském šuplíčku, do kterého sám zalezl. Na albu se objevují i elektronické zvuky. Jestliže si ho zasadíme mezi americké blues, těžký soul a naopak svěží rock, tak zde ho nacházíme s mnohem popovějším záběrem. Hele, to není v žádném případě na škodu! Přesvědčit se o tom mohli návštěvníci koncertů v Brně a Praze na podzim. Co má na svědomí změnu soundu? Dvě důležité události. Jednou je přechod Cockera ke společnosti Sony Music, druhým a zásadnějším elementem je producent Matt Serletic, jehož předchozí zkušenost třeba s Carlosem Santanou přinesla ke Cockerovi podobný a pro mnohé vyměklejší sound, než na jaký jsme u něj byli zvyklí. Tato nuance může způsobit spoustu reakcí, negativních i pozitivních. Jedno je jisté. I když se Cocker odchýlil od čtyřiceti let své úspěšné kariéry, tleskám, že i ve svém věku má chuť vstoupit na led a má takřka dětskou radost z nové tvorby.

Joe Kocker: Hard Knocks, Sony music
Zdroj obrázků www.sonymusic.com



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0393 s