Že jde o velké milostné drama v tom reklama nelže. Dokonce patří mezi nejžádanější romantické filmy všech dob. Vedle lásky je ale i výstižným sociálním dramatem a také příběhem vzpoury americké mládeže proti generaci svých rodičů.

Děj přenese diváka do prostředí bohatého kansasského městečka. Na konci dvacátých let minulého století se zde žije bezstarostně - alespoň pro ty, jimž patří naftová pole nebo se na těžbě nafty podílejí. V nejvyšší společenské vrstvě se pohybuje i syn naftového magnáta Bud (Warren Beatty). Osudově se zamiluje do Wilmy Dean (Natalie Woodová), dívky, která se k němu nehodí už svým sociálním původem. Jejich láska je "křehkou trávou", která dráždí jak Budovy rodiče tak matku Wilmy. Ti první chtějí pro syna, která má před sebou úspěšnou sportovní kariéru a studia na Yalské univerzitě "jen to nejlepší". Wilmina vypočítavá matka zase ve vztahu s Budem vidí jen peníze, byť se bojí, že vztah může poškodit její "dívčí čest". Není divu, že se pod velkým tlakem začne láska pomalu rozpadat... Setkání po létech je pak jen rozpačitou vzpomínkou na něco dávno minulého a krásného. Na první lásku bude ale Wilma Dean vzpomínat celý život. Krásně to sama vyjadřuje v závěru pomocí Worsworthyho veršů: "Nic nevrátí tu chvíli třpytu v trávě a nádhery květin. Nebudeme naříkat, raději najdeme sílu v tom, co zbylo."

Přes padesátiletý odstup od natočení vás film nepochybně strhne již od prvních záběrů dvojice líbající se v autě u burácejícího vodopádu. Dynamické melodrama plné vzruchu přinese i další část, kdy doslova "fandíte" mladé lásce a odsoudíte puritánství, pokrytectví, sobeckost a vypočítavost dospělých. Však také film dokázal zasadit silnou ránu do tváře amerických maloměšťáků, i když přišel oproti ději o čtyřicet let později. Nebyl to také první film, v němž rebelující mládež se bouří proti strnulému a zkostnatělému životu svých otců a matek - sám Kazan natočil jiného rebela ve filmu NA VÝCHOD OD RÁJE s legendárním Jamesem Deanem "rebelem bez příčiny" v roli nezdárného farmářského syna či revoltujícího mladíka na motorce Marlona Branda ve filmu DIVOCH (viz http://www.webmagazin.cz/index.php?stype - =all&id=10777).
 
Sociální podtón fimu zde pohlíží na americkou společnost období realativního úspěchu, i když už do něho pronikají první příznaky počínající Velké hospodářské krize, kdy otřes na burze udělá rázem z Budova otce žebráka a vše by se mohlo otočit, kdyby již nebylo pozdě...

Natalie Woodová si za vyjádření vypjatých emocí v roli Wilmy Dean odnesla oscarovou nominaci. 29. 11. 2010 uplynulo 29 let od její předčasné tragické smrti. Utonula ve věku pouhých 43 let za nevyjasněných okolností. Po jejím boku uvidíme v tomto filmu dnes už třiasedmdesátiletého Warena Beattyho (známého především jako Clydea z filmu BONIE A CLYDE a později z hlavní role gangstera Benjamina Siegela, přezdívaného BUGSY ve stejnojmenném filmu (viz http://www.webmagazin.cz/index.php?stype - =all&id=10848).  Beaty hned ve svém prvním fimu prorazil a byla z toho nominace na Zlatý glóbus v kategorii "nejlepší filmový herec v dramatu”.

Režisér ELIA KAZAN je znám nejen jako režisér velké řady filmů, ale také jako scénárista a spisovatel. Jen stručně - narodil se roku 1909 v Tureckém Instambulu (vlastním jménem Elias Kazanjoglou) a do Spojených států přišel s rodiči ve 4 letech. Svůj první film režíroval v roce 1944, slavná jsou jeho psychologické dramata TRAMVAJ DO STANICE TOUHA a BABY DOLL. Svůj kritický postoj k poměrům v Americe vyjádřil poprvé ve filmech DOHODY MEZI GENTLEMANY odsuzujícím rasovou nesnášenlivost (Oscar), V PŘÍSTAVU, kde odsoudil gangsterské metody odborářských "bossů. Těch kritických tónů potom přibývalo - TVÁŘ V DAVU - satirický pohled na zákulisí televize, TICHÁ DOHODA z prostředí reklamních manažerů či jeho předposlední film HOSTÉ, kritizující vietnamskou válku. Nejsilněji však vyjádřil svůj kritický pohled na Ameriku ve filmu (a nejprve románu) AMERIKO, AMERIKO z roku 1962, kdy vychází z vlastních vzpomínek a vylíčil osud turecké rodiny, která emigruje do Spojených států a seznamuje se s americkou skutečností.

Elia Kazan získal v roce 1999 Oscara za celoživotní dílo. Stínem v jeho životě, který mu řada amerických tvůrců nikdy neodpustila, bylo "udání" některých kolegů - dne 10. dubna 1952 v době Mc Carthysmu (v tak zvaném Honu na čarodějnice) se dostavil před proslulý Výbor pro vyšetřování neamerické činnosti kde se "přiznal" ke svému členství v komunistické straně v letech 1934 až 1936 a současně udal několik svých filmových kolegů, kteří se na dlouhá léta ocitli na tzv. černé listině.

Tím příjemnějším byly jeho milostné vztahy s ženami, mimo jiné s Marylin Monroe. Ve své obsáhlé biografii z roku 1988 Kazan píše: "Mé milostné románky byly pro mě zdrojem znalostí, byly mým vzděláním". Dále se dočtete: "Po mnoho let jsem v této oblasti a nejen v této oblasti lhal a nejsem na to pyšný. Ale musím dodat toto: Mé poměry se ženami mi zachránily život. Zůstala mi šťáva a nevyschl jsem, neproměnil jsem se v prach a neodvanul mě vítr." Dodávám jen to, že Elia Kazan se dožil požehnaných 94 let.
Zdroj foto: kfilmu.net, foriegnmoviesddl.com