Jane Austenová a Charlotte Brontëová „Hledání štěstí“. Podtitul Rané a nevydané prózy. A to mne nalákalo dokonale. Jít po stopách úplných začátků těchto autorek, sledovat jejich první tahy perem a nakonec si přečíst to, co ještě nikdo v Čechách nevydal, je dobrodružství, kterého se nemůže vzdát snad žádný náruživý čtenář. Pojďme se tedy na něj společně alespoň v náznaku vydat.

O Jane Austenové tady byla nedávno řeč. Mladší sestra, (klikni). Její nedokončený román. Nyní se dostáváme ke kratším prózám. Při čtení se mi ani nechtělo věřit, že jsem na přelomu 18. a 19. století, navíc v tvorbě ženy, jež prožila svůj krátký život ( 42 let ) pouze v rodinném kruhu, neprovdána, tedy bez štěstí ženu nejvíce naplňujícího, bez opětované lásky muže i vlastních dětí. Z mého pohledu prázdný život, čekala bych vyprahlou duši plnou bolesti z toho, co jí osud nedopřál. O to větší překvapení skrývají tyto prózy, nebo právě proto? Jsou vyzrálé, zároveň dětsky hravé, plné kriticky reálného pohledu, ale i lehkosti přinášející úsměv na rtech. Musela to být obdivuhodná dáma, na tehdejší dobu příliš odvážná, vzácně obdařená inteligencí i humorem. Na několika stránkách perfektně vykreslí literární postavu, je neoblomná, nic nezastírá, ukazuje naivity ženských „husiček“ slepě naslouchajících vábení vysněných mužů, nechává je dojít až k závěru a nakonec se té naivitě s gustem vysměje, jindy zase tušíme soucit. Ráda pracuje i s náznakem, čtenář tápe, cítíme, jak se tím autorka baví, překvapivý závěr ale pobaví všechny zúčastněné. To je příklad „Návštěvy“ (komedie o dvou dějstvích) rozvíjející se na necelých deseti stránkách, nebo třístránkové prózy „Dopis jedné mladé dámy, jejíž city byly silnější než její úsudek a přivedly ji tak ke spáchání chyb, jež její srdce neschvalovalo“.


A nyní druhá část knihy, i když počtem stran útlejší, přináší pro mne, jako čtenáře, doslova poklad. Charlotte Brontëová. Její romány patří mezi klasická díla anglické literatury. O to překvapivější je, že se teprve nyní můžeme potkat s vůbec prvním českým překladem jejího pohádkového příběhu "Hledání štěstí". Nedivím se, že nakladatel právě podle něj pojmenoval celou knihu. Ve jménu ducha autorky jsem pod tímto titulem očekávala hledání vášně, lásky spalující, lásky tragické. A ejhle, tady jsem byla vedle jak ta jedle. Jedná se o pohádku se všemi svými atributy, kde štěstí hledá zralý muž, má je slepě před sebou mezi svými přáteli, ale odchází za ním do dalekých krajů. Teprve samota a ukázka blýskavého mámení mu otevřou oči. Potulujeme se nádhernými krajinami, potkáváme neexistující bytosti, do hry jsou zapojeny všechny naše smysly. Vůbec se nám nechce věřit, že tento příběh napsala teprve třináctiletá dívenka! Kde je talent a píle, tam vznikají skvosty, byť zde ještě krátkou praxí trošku nevybroušené.

Tato kniha mne velice příjemně překvapila.

Hledání štěstí
Rané a nevydané prózy
Jane Austenová
Charlotte Brontëová
Překlad Kristýna Julinová a Josef „Pepson“ Snětivý
Vydalo nakladatelství ČAS v roce 2010

(foto www.nakladatelstvicas.cz, www.wikipedia.org.cz)