Mohl jít o docela dobrý výlet.
Do Tichomoří. Kdyby se nejednalo o expedici. Tu
spunktoval možná šílený pedagog
Raúl a čert ví, co všechno měl v plánu. Co chtěl? Vrátit skupinu mladých, studentů a pedagogických pracovníků, na stejnou startovní čáru s nedávno sem vypuštěnou partou šimpanzů? Faktem zůstává, že záhy po příjezdu na ostrov srovná oheň a bouře všechny výdobytky civilizace, včetně potravin, veškerého oblečení a zásob potravin. První fáze pobytu nastává. Mladí svá těla musí vystavit do místního exteriéru. Starejte se, holátka! Ještě, že jsme v oblasti, kde je možné žít nahý 24 hodin denně. Snášejí to různě. Ne každý je bytostný exhibicionista a ne každý se dokáže se svou nahotou, a to doslova, i tou duševní, před druhými vyrovnat. Dobrý výzkumný projekt. Kdyby … Kdyby nepřišla další mohutná bouře a Raúl při záchraně jejich lodě zřejmě neutonul. Jediné spojení s pevninou. Vznikají prapodivné asociace i myšlenky. Parta oslaví, spíš jen zaznamená, plánovaný návrat jejich letadla domů, kdy si pozůstalí uvědomí jejich situaci a vyšlou záchranu. Jenže to by museli vědět kam. Ani pořádnou mapu nenašli.
Jak dlouho tam ta novodobá tlupa novodobých, náhle pravěkých lidí zůstane? A co to s nimi udělá?
Autor do toho vstupuje v momentu, kdy se dostávají, konečně a bohužel už bez tří mrtvých, domů. Reflektují svou kompaktní společenskou tvář, ale najatý spisovatel Robin Baker, jenž má ztvárnit jejich mediální obraz, zjišťuje v jejich profilaci značné trhliny. Jako zkušený skalní lezec si je pomalu osahává, doplňuje mozaiku života protagonistů do komplexnějšího obrazu a každou chvíli vyjeveně odskočí.
Co se na ostrově opravdu odehrálo?
&Séf Raúl to má asi za sebou, a tak je třeba vyextrahovat nového hlavního hrdinu příběhu. Nebo hrdinku? Stává se jí studentka
Ysan, jediná známá milenka zesnulého Raúla, dnes nevyzpytatelná a uzavřená žena, která po ostrově pobíhala nahá, ostatně jako všichni, a ve skrytu duše se jí po tom stýská. Je jediná, nebo si to dokáží přiznat ve svém nitru i další souputníci? A kam se autor knihy ještě dostane? A potencionální srovnání se šimpanzy? Neprozradím. Najděte si tu knihu. Ambiciózní próza. Už dlouho jsem takovou nečetl.
Robin Baker má na svědomí slušnou řádku svazků literatury faktu. Zde údajně fabuluje a přímo šokuje otevřenou autentičností vyprávění, během něhož se člověk často zeptá, co je a co není fikce. Ale je to důležité? Je, pokud si uvědomíme, kam až může dojít ztráta sebeovládání. A další věc je už jen pozitivní. Tou je forma, výstavba románu. Je nanejvýš přitažlivá. Vysoce čtivá kniha si čtenáře určitě najde a já se nedivím.
Robin Baker: Prazákon, Přežití v pekelném ráji
Vydalo nakladatelství Metafora v roce 2010
Ikonka www.metafora.cz