Tak aby bylo jasno, tohle dílko není první adaptací stejnojmenného románu Charlese Portise. Ten už totiž byl jednou zfilmován, a to dokonce s hvězdným Johnem Waynem v hlavní roli. Coenovi, nicméně, pouze vzali na vědomí existenci filmu a natočili další adaptaci původní předlohy po svém.

Osobně jsem nikdy film s Johnem Waynem neviděla, jsem si ale jistá, že jeho hrdina neměl vzhled uváleného trapera, nežmoulal ustavičně cigára a netrousil cynické hlášky na každém kroku, jako jeho novodobý představitel, Jeff Bridges. Vždyť hlavní hrdinka filmu, Mattie Rossová, ve skvělém podání vycházející hvězdičky Hailee Steinfeldové, musí sebrat veškerou kuráž, aby ho dokázala požádat o pomoc. Tedy placenou pomoc, neb v reálu nic není zadarmo a na drsné chlápky tehdejší Ameriky, na rozdíl od hollywoodských báchorek, nikdy ženské a dětské slzy neplatily. Oč tu tedy běží: Čtrnáctileté dívce, Mattie Rossové (Hailee Stenfieldová), zabije psanec Tom Chaney (Josh Brolin) otce. Na rozdíl od její matky, která se zhroutila (ve filmu se o tom pouze mluví), bere odplatu do svých rukou. Protože je na svůj věk velmi vyspělá a pragmatická a má jasnou představu, jak spravedlnosti pomoci, najme jednookého, věčně opilého šerifa, Roostera Cogburna (Jeff Bridges). Důvod, proč tohoto týpka vybrala, je jediný – málokterého dopadeného padoucha Cogburn předvedl před ctihodného soudce ve stavu životném, většinou už všechny v době soudu oklovávali havrani. A Mattie spravedlnosti soudů z dobrého důvodu nevěří. Kdyby věřila, přenechala by stíhání mladému texaskému rangerovi, LaBoeufovi (k nepoznání namaskovaný Matt Damon), který zločince stíhá za jinou vraždu, nicméně, odbouchnout ho rovnou při dopadení nehodlá. Tenhle fakt vyvolává mezi oběma šerify silné napětí, nakonec se nicméně povedený trojlístek vydává na nebezpečnou stíhačku do indiánské rezervace, kde se zřejmě padouch ukryl.
 
Coenovi, v tomto jejich prvním klasickém westernu, opět zkombinovali vše, co máme na jejich dílech nejraději - emoce, černý humor, bizardní momenty a drsnou realitu. V tom jim tentokráte předloha značně pomohla, neboť román již v roce 1968, kdy vycházel na pokračování v The Saturday Evening Post, svojí upřímností a suchým humorem čtenářům doslova vyrazil dech a po zásluze se stal jak bestsellerem, tak klasikou, která se dostala ve školách mezi povinnou četbu. Coenovi si ovšem i takto připravenou látku upravili k obrazu svému.

Divák proto nepřijde ani o hektolitry krve a pár nechutných momentek, nicméně vše je tak nadsazeno a okomentováno skvělými šerifovými hláškami, že film skousnou i slabší povahy. Co ale někteří nepoučení diváci možná nezvládnou, je jistá, pro Coeny opět typická, užvaněnost – podotýkám chytrá a vtipná - na úkor akce. (Právě proto bych možná dala přednost dabingu před titulky. Mohl by tak možná vyniknout další humorný prvek filmu – šišlavá mluva jednoho z hrdinů poté, co si v akci překousne jazyk. Tohle si u otitulkované verze vychutnají jen opravdoví znalci angličtiny.)
To, co, nebo spíše kdo, je na tomto filmu ovšem nejkouzelnější, je neotřelá hlavní hrdinka – napůl dítě, napůl, hlavně mentálně, dospělá žena, které to zapaluje jako starému, prohnanému obchodníkovi.(Mimochodem, právě s ním se vítězně utká ve slovním souboji hned na začátku příběhu.) Proto bylo pro režiséry velmi důležité najít pro Mattie stejně pozoruhodnou představitelku. Po úmorném, několikaměsíčním castingu, si nakonec vybrali Hailee Steinfeldovou, která prý před slavné bratry předstoupila v rozdrbaných šatech od Armády spásy. „Jsem jako Mattie,“říká, „taky vím, co chci, a dokud to nezískám, nepřestanu o to usilovat.“

Není těžké uhodnout, o co, mezi jiným, usilovali bratři Coenové. Právě v tento týden, kdy tato recenze vznikala, byli, mimo jiné,  nominováni na Oskara za nejlepší film. Já bych jim ho dala. Nic není cennějšího, než inteligentně, poměrně klasickými prostředky, což je dnes nevídané, pobavit publikum.

Dávám 80%

Opravdová kuráž
Premiéra ČR: 17.2.2011

foto: Bontonfilm