Jako dvacetiletý (narozený v roce 1948) opustil republiku těsně před uzavřením hranic v roce 1968 s rodiči. Zamířili do New Yorku, kde jeho otec, Dr. Karel Král, byl už překladatel. Start zdánlivě ulehčený, ale mladý Ivan se s novou zemí nesžíval zrovna snadno. Hudba měla být tím katalyzátorem, jež otevře dveře do nového světa, a mladý Ivan na tom začal makat. A na české poměry překvapivě rychle. Co si o tom myslet? Buď svět přívětivě přijímal talenty odkudkoli, nebo vládnoucí klika těch let po nich svědomitě šlapala. Nejspíš obé. Je to pryč.

Už v roce 1975 vydává ještě neznámý jedinečný baskytarista Ivan Král s Patti Smith, v té době už slavnou, album Horses. Dělá s ní intenzivně dalších pět let a natočí během té doby 5 hudebních alb. Další pecka přichází v roce 1980 s albem Soldier. Tady se Král objevuje v partě, před níž stojí frontman Iggy Pop. Rok nato ještě jedno. Party se jmenuje. Ale obě první se jmenovanými umělci považuji osobně za nejzdařilejší v jejich prezentaci. Ale tím to zdaleka nekončí. &Séfoval mu Bruce Springsteen. Někdy v té době se pouští do autorské tvorby. Jeho písně dodnes hrají U2 nebo David Bowie. U posledně jmenovaného mě to překvapilo nejvíc. Elegantní a průrazný rock, na který jsem si u něj zvykl, jednoznačně signalizoval, že jejich spolupráce může být přínosná, ale Bowieho jsem považoval natolik za vyhraněnou osobnost, až jsem se domníval, že si autorsky vystačí sám. Jak vidno, někdy je vhodné se mýlit. Dovolím si ocitovat Bona z U2. Vyčetl jsem: „Když jsme poznali Ivana, poznali jsme velkého umělce. Bylo to nové hudební prozření. Hned jsme mu museli říct, jak nás jeho tvorba ovlivnila,“ řekl Bono. Kompliment, jehož se český rocker dočká zřídka.

V devadesátých letech se Král začíná do rodných Čech vracet. Pokud vím, zde je očekáván netrpělivě. Záhy se stává vyhledávaným producentem, ale nejdůležitější je vydání jeho pěti sólových alb, z nichž Erotická revue z roku 2003 je zvláště výživná a vypečená muzika. Jeho dvoualbá bestovka z roku 2001 je vhodným dárkem pro rockové posluchače dodnes. Ale to producenství... Jména jako Aneta Langerová nebo Mňága a Žďorp. Skvělé album Černý kočky, mokrý žáby, tehdy ještě aktivní Lucie, považuji za nejvýraznější domácí počin. Nejúžasnější je jeho mladický zjev, image. Asi důkaz, že jinde se stárne pomaleji.

V roce 2010 ho mohli živě vidět a slyšet návštěvníci Sázavafestu. Žije ale za mořem.

_{titulka www.ivankral.net}