Vzpomínám na radost,
jen občas naplněnou,
i na dětskou dychtivost a touhu
prožít den jak cestu kolem světa,
na naději dospělých,
nepolapitelnou, jako věčnost.
Mysl couvá před slovy,
vzpomínka udeří, jako rána!
Bylo to první večer - nebo až druhý,
anebo ještě později?
Polibek na rozloučenou - konečná,
jako když na dopis přilepíš známku.


_{^{ikona: www.look4photographers.com}}