Vy a paleontologie. Ve svém životopise uvádíte, že se o paleontologii zajímáte od tří let. Máte nějakou konkrétní vzpomínku na vaše první setkání?
Pokud si mám vybavit něco konkrétního, tak to asi bude mateřská školka, kde jsem na rozdíl od svých kamarádů, kreslících auta a vojáčky, kreslil iguanodona a jiné dinosaury. Už v tomto věku jsem se, dá-li se to tak říci, „zbláznil“ zejména do nádherných ilustrací Zdeňka Buriana a například také do stejně nádherného filmu Cesta do pravěku. Když v roce 1993 zachvátila díky Jurskému parku „dinománie“ téměř celý svět, už jsem se o pravěk a dinosaury dávno sám zajímal. Pochopitelně mi pak ale – v mých 11 letech – následný příliv různých knih a dokumentů dodal další impulz.

Jste považován za jednoho z předních českých popularizátorů pravěku a tematiky dinosaurů. Co vás na dinosaurech nejvíce fascinuje?
Dinosauři mi v mém dětství připadali zajímaví zejména kvůli jejich klasickým atributům – někteří z nich byli ohromně velcí a silní, děsiví a záhadní. Vyhynuli také před nepředstavitelně dávnou dobou a obývali svět, který by nám připadal na jednu stranu povědomý, ale na druhou zase nesmírně cizí a vzdálený. Navíc není pravda, co se tvrdívalo – že dinosauři sice byli vizuálně impresivní, ale z hlediska evoluce nepříliš významní. Ve skutečnosti představují – i když mezi ně nepočítáme dnešní ptáky – jednu z vývojově nejúspěšnějších skupin obratlovců v celých dějinách planety. Existovali možná přes 170 milionů let a pozdrželi vývoj savců (a tím i člověka) o nesmírně dlouhou dobu. Kdyby je nevyhubila dosud ne zcela jasně vysvětlená katastrofa na konci křídy, mohli vládnout pevninám dodnes.

Jaký byl váš první dojem, když jste se jako člen paleontologického výzkumného týmu poprvé dotkl zkamenělé kostry dinosaura na vykopávkách v souvrství Hell Creek?
Nechci, aby to vyznělo pateticky, ale je to skutečně úžasný pocit. Dotýkat se pozůstatků živočicha, proti jehož stáří například ani celá doba existence egyptských pyramid nepředstavuje víc než mrknutí oka (z pohledu dinosaurů nehraje doba několika tisíciletí vůbec žádnou roli) je prostě fantazie. Samozřejmě však asi jen pro toho, kdo umí takovou nevšední situaci ocenit. Účast v roli dobrovolníka na vykopávkách v americké Montaně byla pro všechny z nás nepochybně poctou a trochu i splněním dětského snu.

Chystáte návrat do Montany? Nebo plánujete navštívit jinou paleontologicky zajímavou lokalitu?
Určitě bych navštívil rád i další lokality, ze kterých byly popsány fosílie dinosaurů a jiných pravěkých tvorů. I náš stát je velmi bohatý na úžasné objevy zejména prvohorních mořských živočichů. Z hlediska neptačích dinosaurů bych chtěl navštívit zejména ty evropské, protože pobyt v USA nebo třeba Argentině je přece jenom finančně hodně náročný. V současnosti jsou ale malým rájem pro výzkum dinosaurů také státy jako &Spanělsko a Portugalsko, Francie, Anglie nebo třeba Belgie. Jakýmsi hitem jsou dnes také východoevropské státy, nádherné objevy totiž pochází například z Rumunska, Maďarska nebo i Polska.

Je možné konstatovat, že popularizujete tématiku paleontologie. Zároveň vyučujete na druhém stupni základní školy. Jak reagují děti v roce 2010 na téma paleontologie?
Dá se snad říci, že určitá fascinace pravěkými zvířaty, trochu podobnými pohádkovým drakům, je určitému procentu dětí již vrozená. Většina z nich z tohoto zájmu během dospívání „vyroste“, ale téměř všem dětem ve věku kolem deseti let určitě nejsou zajímaví dinosauři jako triceratops nebo stegosaurus zcela lhostejní. Zhruba jedno z deseti dětí se o problematiku vývoje života na Zemi zajímá i trochu hlouběji a chtějí získat více informací, mají zájem o přednášky i knihy s touto tematikou. Z některých pak třeba jednou vyrostou noví paleontologové, kteří opět posunou naše znalosti dál…

Jaký je váš oblíbený dinosaurus a proč?
V podobném duchu jsem uvažoval naposledy ještě jako teenager, dnes mě zajímají spíše dinosauři jako celá evolučně nesmírně úspěšná skupina suchozemských obratlovců. Jediný rod nebo třeba několik „nejoblíbenějších“ rodů Vám asi nevyjmenuji. Velmi zajímaví jsou pochopitelně opeření teropodní dinosauři, gigantičtí sauropodní dinosauři nebo třeba „obrnění“ ptakopánví dinosauři ze skupiny Thyreophora. Samozřejmě by i u mě stál v jakési pomyslné tabulce popularity hodně vysoko vůbec nejznámější dinosaurus – Tyrannosaurus rex.

Mgr. Vladimír Socha (* 1. ledna 1982 v Hradci Králové) vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové a v současnosti je externím studentem doktorského studijního programu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. O pravěkou tematiku se zajímá již od svých čtyř let, odborně pak v posledních několika letech. V současnosti působí také jako pedagog, spisovatel a popularizátor paleontologie. Současně publikuje četné články o pravěku, historii a biologii v populárně naučných periodikách. Příležitostně také překládá anglické knihy s tématikou pravěku a starověku. Dále přednáší o vývoji života na Zemi pro laickou veřejnost a poskytuje rozhovory o dinosaurech i jiných pravěkých organismech pro rozhlasovou relaci o vědě a technice (pořad Techno na ČRo Hradec Králové). V červenci roku 2009 se zúčastnil unikátní české výpravy za dinosauřími fosiliemi na jednu z nejbohatších svrchnokřídových lokalit světa v souvrství Hell Creek v americkém státě Montana.

VLADIMÍR SOCHA: DINOSAUŘI OD PEKELNÉHO POTOKA

^{ISBN 978-80-7246-533-0}
_{Váz., ilustrace Vladimíra Rimbaly + obrazová příloha, 200 stran, 299 Kč}

http://www.motto.cz/kniha/dinosauri-od-pekelneho-potoka

^{Zdroj: vydavatelství Motto}