Co znamená psát moderněStockholmský stylInspiruj se prvními větami slavných knihDo očí6 dobrých tipů pro budoucí spisovateleLÁSKA
Koralina aneb Vstup do jiného světa75. narozeniny Miroslava Donutila na FilmBoxuNová příležitost pro radost: Pošli pohledToxické vztahy s filmy i knihamiSherlock a rozdmýchávání první světové válkyO některých nedostatcích foglarovek aneb Tučapského přísnostCo se stane s vaším tělem, když vynecháte snídani?Co znamená psát moderněSeriál KUKAČKY vytáhl laťku do výšky a pak se z něj stala telenovelaTichá pocta Janě BrejchovéRýže je pro ptáky dobrou náhradou, ale...Kniha hřbitova
Při křtu dostal jméno Alfons Maria Mucha a narodil se 24. července 1860 v českých Ivančicích, jakožto syn soudního zřízence. V Čechách mu za života pšenka dvakrát nekvetla, zato v zahraničí platil za mistra. Jeho dílo je předmětem mnoha vášní dodnes. Stačí vzpomenout Slovanskou epopej.
Vystudoval Slovanské gymnázium v Brně, ale při zkouškách na pražskou Akademii neuspěl a musel se živit jako písař u ivančického soudu. Už v té době spolupracoval s ochotníky, kterým pomáhal připravovat divadelní představení a maloval pro ně plakáty. Neúspěchem u přijímacích zkoušek se však nedal odradit a v roce 1879 odešel do Vídně, kde maloval divadelní dekorace. Po nějaké době ve Vídni přesídluje do Mikulkova, aby maloval portréty místních obyvatel. Tam si ho všiml hrabě Khuen Belassim a požádal ho vytvoření dekorácí interiérů zámku Emmahof Emín. V roce 1885 se mu konečně zadařilo a byl přijat na akademii do Mnichova a o dva roky později dokonce do Paříže. Opravdu slavným se ale stal v roce 1894, kdy si pařížská herečka Sarah Bernhardt objednala plakát ke hře Gismonda. Alfons Mucha se doslova přes noc stal pařížskou "celebritou".
Krom plakátů tvořil ale i viněty na lahve, čokolády, sušenky, cigarety, návrhy jídelních lístků, kalendářů, dekorativních zástěn, doplňoval knihy ilustracemi (navrhl dokonce okno pro katedrálu sv. Víta v Praze). Je autorem prvních poštovních známek a bankovek samostatné Českolovenské republiky. Jeho všestranné umělecké nadání se ale neprojevovalo jen v kresbách, ale i v sochařství, divadle a vynikal i ve fotografování, kdy mnoha z jeho fotek se stalo předlohou slavné Slovanské epopeje. Málokdo také ví, že se Mucha počítal mezi Svobodné zednáře.
I přes jeho celosvětový úspěch (byl opěvován i v Americe) se celý život toužil vrátit do milovaných Čech, což se mu nakonec podařilo. Jeho vlastenectví se projevilo i v cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnou dějiny Slovanského národa. Plátna maloval na zámku Zbiroh od roku 1910 do roku 1928 a díky Muchově mecenáši Charlesu Craneovi byla věnována Praze, ovšem pod podmínkou, že bude v Praze řádně a viditelně vystaveno. Díky tomu byla Slovanská epopej dlouho k vidění v Moravském Krumlově a nedávno se o ni vedly velké spory. Kauzu stěhování z Krumlova do Prahy netřeba znovu otvírat.
V roce 1939 byl Alfons Mucha vyslýchán gestapem a následně zemřel na zápal plic 14. července. Po sobě zanechal syna Jířího Muchu.
Alfons Mucha maluje Epopej
Zdroj: http://cs.wikipedia.org
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.