Pod taktovkou Bedřicha Smetany
23.02.2011
Jaromír Komorous
Hudba
Smetanovské dny. Hudební, dnes multikulturní festival v Plzni. Pokud si pamatuji, se svou tradicí nejstarší ve městě. Letos 31. ročník. Z vědeckého sympozia, zaměřeného na odborná témata, se vyklubalo velké mnohažánrové setkávání na značně reprezentativní úrovni. Dne 20.2. v krásném Malém sále Měšťanské besedy zde vystoupilo Duo Brikcius. Poprvé.
Program festivalu je již natolik široký, že produkce se nebojí otevírat dopolední koncerty.
Hudební nedělní dopolední matiné. Jak jinak takové setkání nazvat. Má svou noblesní atmosféru. Protagonisté jsou na koncert připraveni jako jindy, v případě sourozenců Brikciových tedy výborně, a v dopoledním hledišti najdete přehršel těch, kteří si přišli poslechnout hudbu nejvyšší úrovně raději, než se pachtit doma, třeba s nedělním obědem.

Oba cellisté,
sestra a bratr Brikciovi, přinášejí do města grácii zámeckých hudebních slavností, dvorní etiketu s tím spojenou a hravost přednášené hudby. Na programu světoví velikáni.
L.Boccherini, W.A.Mozart, G.Rossini, P.Hindemith. Hudebním světem uznávaní mistři, ale neznámá díla. Jde někdy skutečně o hudbu k tanci, takže dílka. Oceňujete taneční kompozice, společností tak vítané. Jenže k těmto autorům

přistupuje současnice nad jiné. Irena Kosíková tvoří svou muziku dnes a na té je to sakra znát. S trpkými zkušenostmi ze života, zocelená tím samým, předkládá nám svou hudební výpověď … Slyším rozjetý vlak, symbol jejího života. Nejsilnější věc na playlistu dne. A obecenstvo si je toho vědomo. Náročné, vyškolené účastí na večerech s Plzeňskou filharmoniíí a výborným tělesem v DJKT, nadšeně tleská. A co nádherné cykly komorních koncertů? Prostě, je z čeho brát. V kultuře se město provinční nechová provinčně ani náhodou.
Na dvojici na jevišti je vidět, kdo je tady vůdčí osobností. František Brikcius je nejen výborný cellista, ale také zdatný aranžér ve svém oboru. Své herní přednosti dokáže dokonale prodat, ale bez druhého cella by byl u této hudby poloviční. Jeho setra Anna mu zdatně sekunduje. Byť v jejím případě díky aranžmá jede part druhého cella. Oba dohromady se postarají, aby ani jeden tón skladby nepadl zbytečně pod pulty s notami. Sourozenecké přenášení myšlenek funguje naslepo a je radost to poslouchat. Jejich nástupy, stoptimy a přebírání hudebního leitmotivu jsou přímo lahůdkové.
Brilantní technika obou sólistů dovoluje vnímat přednášenou hudbu celým tělem.
Dynamika v jejich projevu je posluchačům žánru dávno známá,
patří k jejich největším přednostem.
Hezké zastavení v mrazivém dopoledni. Teplo, rozlévající se z obou nástrojů na jevišti, je neoddiskutovatelné. Chlad chodníku odsunut na půldruhé hodiny do jiné hemisféry.
Duo Brikcius, Smetanovské dny 20.2., Plzeň
obrázky www.brikcius.com