Bohužel už jsme skoro zapomněli, že kulturu bývalého Československa tvořili jak čeští tak slovenští tvůrci. Jen pamětníci již dne vzpomínají s dojetím na "slovenské pondělky", kdy se v České televizi uváděly slovenské televizní inscenace a hry. Mnohé z nich dosáhly rekordní sledovanosti a vyznačovaly se mimořádnou kvalitou. Dodnes patří k vrcholům toho, co televize kdy vytvořila.

Podle posledních zpráv jeden z vrcholů této slovenské dramatické linie BALADA O SIEDMICH OBE&SENÝCH Martina Hollého z roku 1967 hodlá předvést diváků plzeňský festival FINÁLE v dubnu tohoto roku. K jinému mimořádně kvalitnímu dílu se nyní vrací Česká televize, když uvede televizní film KROTKÁ.

Tady v názvu pozor - KROTKÁ vychází z ruského Krotkaja, jak nazval povídku, podle níž film vznikl, klasik Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Do češtiny se překládá jako NĚŽNÁ. Slovenský televizní přepis se chtěl co nejvíce přiblížit originálu včetně věrnosti příběhu a zachycení atmosféry. S mimořádnou vizuální silou tu slovenský štáb zpracoval tragický příběh nerovného manželství dvou charakterově, věkově i rozumově odlišných lidí. Vše se dozvíme z vyprávění staršího mrzoutského muže (Ctibor Filčík), který v duchu pátrá po příčině dobrovolného skonu své mnohem mladší ženy. Je vina na něm? Je si vědom, že byl dlouho starým mládencem, který nikdy nebyl hrdinou a rád shromažďoval bohatství. Za ženu si vyhlédl osiřelou chudou dívku (Magda Vášáryová), která se na první pohled vyznačuje nejen krásou, ale především skromností a poslušností. Sňatek znamená pro patnáctileté děvče vysvobození z domácnosti jejích tet, kde musí posluhovat. Partnerství s odtažitým lichvářem se však brzy ukáže jako ještě větší prokletí. Mladá manželka totiž v sobě přece jen má zbytky důstojnosti, a tak se začne svému odtažitému a panovačnému choti pomalu vzpírat. A právě to postupně vede k neodvratnému tragickému konci...

Dojímavý příběh postupně odhalí narůstající psychický stres mladé dívky, který ji pohlcuje i dusnou atmosféru nešťastného soužití lidí, kteří nemají pranic společného. K jeho vyjádření slouží dokonalé herecké výkony dvojice hlavních aktérů, jimž stačí pohled očí, nenápadné gesto, sotva znatelný pohyb Ctibora Filčíka či slzy nebo ojedinělé pousmání Magdy Vašáryové k tomu, aby vyjádřili mužovu zoufalost pod nehybnou maskou přísnosti a ženinu touhu po něze, vstřícnosti a alespoň minimálního pochopení pro její duševní a citové potřeby. To vše je ve filmu prezentováno vpodstatě bez dialogů a s minimem přirozených zvuků a ruchů („režisér vylúčil všetko, čo by mohlo rozptylovať pozornosť absolútne sústredenú na ĺudskú psychiku, gestá a činy“). Vše potřebné obstará Ctibor Filčík vnitřním monologem. O to výmluvnější pak musí být hudba Zdeňka Lišky a kamera Stanislava Szomolányiho, které jsou výraznou předností filmu.

KROTKÁ patří k nejvýznamnějším dílům režiséra Stanislava Barabáše (1924-1994). Ten v době jejího natočení (1968) měl za sebou úspěšná díla jako PIESEŇ O SIVOM HOLUBOVI, TRIO ANGELOS či ZVONY PRE BOSÝCH, ale zde dosáhl na vrchol svého uměleckého mistrovství. Bohužel jeho kariéra byla přerušena emigrací po roce 1968. Sice v Německu, kde se usadil, ještě natočil několik děl, ale o nich víme velice málo.

Pro zajímavost je nutno uvést, že slovenský film má ještě jednoho Barabáše - Pavola Barabáše. Ten je mladší (*1959) a věnuje se dokumentu. Natáčel snad po celém světě - v Himálajích, v Pamíru, na Kančendžonze, Elbrusu a Mont Everestu, v Tibetu i na Sibiři, v Patagónii, Skalistých horách až třeba v Antarktidě. V českých kinech se nyní můžete setkat s pásmem tří jeho snímků pod společným názvem CARSTENSZ - SEDMÁ HORA.

Druhá poznámka je pro filmové pamětníky. Pod názvem NĚŽNÁ zfilmoval Dostojevského povídku v roce 1969 také významný francouský filmař Robert Bresson a vytvořil jedno ze svých vrcholných děl. Kromě něj se o tento námět pokusili i sovětští a polští filmaři a NĚŽNÁ byla také jedním z nerealizovaných projektů básníka Vítězslava Nezvala.
Zdroj foto: juglon.estranky.sk a movies.knigine.com

Ctibor Filčík a Magda Vašáryová v televizním filmu KROTKÁ