Zuby nehty, to byl knižní hit. Nyní jste se role editorky ujala i u nové hororové sbírky Noční můry nespí. Čím jsou si obě sbírky podobné a čím se naopak liší?
Jde o stejný žánr, nezměnila se ani cílová skupina dětí a troufám si říct, že ani chuť autorů vypořádat se s tématem své povídky co nejlépe a zároveň si to při psaní užít. Pak je totiž šance, že si příběh bude užívat i čtenář. Naopak se změnil nakladatel, tým se rozšířil o další členy, povídek je ve sbírce podstatně víc, a tím se zvětšila nejen paleta námětů, ale i autorských přístupů, takže zážitky při čtení knihy by měly být ještě pestřejší. Změna je i v tom, že ilustrací se ujala přímo členka skupiny Hlava nehlava Klára Mayerová.
Jsou povídky v knize Noční můry nespí skutečně tak strašidelné? Bála jste se, když jste je četla?
Já se bojím skoro pořád. Moje vypjatá fantazie pracuje na plné obrátky při sebemenším šustnutí, které slyším ze tmy. Pochopitelně jsem tedy strach prožívala i při redigování povídkové sbírky. Na rukopisu jsem pracovala zásadně při plném osvětlení pokoje a po důkladné kontrole, že pod stolem někdo nebo něco nečíhá. I tak mi ale za čtení byly odměnou hrůzostrašné sny, v nichž mě autoři povídek pronásledovali s brky napuštěnými jedem a s notebooky ukrývajícími bouchací kuličky. Těsně před odevzdáním rukopisu se mi také záhadně ztratilo několik emailů, v mé pracovně nápadně často vypadávala elektřina a k dovršení všeho se mi oběsila myš.
Mnoho lidí má názor, že horory by děti číst neměly. Vy s tím zřejmě nesouhlasíte. Proč? A proč by měly číst zrovna Noční můry nespí?
Já sama horory nečtu. Ale také nesním o seskoku padákem, nevlezla bych do zorbingové koule a bungee jumping mě také zrovna neláká. Spoustu lidí však ano. A ze zkušeností na besedách se čtenáři vím, že horory jsou u dětí jedním z nejoblíbenějších žánrů. Čtenářství prý upadá. Chceme, aby děti četly? Pak jim dejme knihu, která je baví, s kterou budou chtít prožívat nejen strach na stránkách, ale třeba i ventilovat svůj vlastní. Prožít si pocit strachu v bezpečí pokoje může mít pro někoho i funkci očistnou. Prostřednictvím příběhu se můžeme zbavit i svých vlastních fobií. Ale na každého takováto četba samozřejmě působí jinak. Někdo horory čte, jiný ne. Stejně jako někdo miluje bungee jumping a jinému se dělá špatně už při pouhém pohledu z rozhledny. Noční můry nespí jsou tu tedy připraveny pro ty, jimž je šimrání strachu v břiše prostě příjemné.
Za šest let, co spolupracujete se svými studenty z Literární akademie ve skupině Hlava nehlava, se jim podařilo vydat 17 společných či sólových knih. Čím si to vysvětlujete, že jsou tak úspěšní a do jaké míry je to Vaše zásluha a zásluha Literární akademie?
Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa &Skvoreckého) je škola, která soustřeďuje studenty toužící psát. Pak je jedině logické, že z jejich úsilí vznikají konkrétní knižní počiny. Dnes, deset let od založení Literární akademie, můžeme s pýchou konstatovat, že studentům vyšlo už 36 titulů v edici Prvotiny, kterou vydává přímo Literární akademie. A potěšitelné je to, že naši studenti a absolventi vydali mimo půdu Akademie už přes třicet knih z vlastní tvorby a deset překladů (konkrétní seznam titulů lze najít na studentském webu LA
www.maglajs.cz). Alespoň co víme. Je pravda, že skupina Hlava nehlava v počtu vydaných titulů asi vede. Právě první sbírkou Zuby nehty studenti přesvědčivě ukázali, že představy o vydání knihy nejsou pouhými sny, že pokud začínající autor podpoří svůj talent pílí a úsilím, lze změnit sen na skutečnost.
Příště si dáme Janu Semelkovou, která připravila sbírku NOČNÍ MŮRY NESPÍ k vydání. Zdroj textu Mgr.David &Sváb
titulka www.topzine.cz