Na první pohled má 3D podívaná Thor vše, čím by měl běžného diváka zaujmout – velkolepé, počítačem vygenerované exteriéry a interiéry cizích světů, něco humoru, sympatického, pohledného hrdinu, hvězdně obsazené vedlejší role a potyčky a bitvy za vydatného přispění ohlušujícího zvuku. A s těmito posledními elementy mám už trochu problém. Nepochybuji, že námět vycházející ze severské mythologie se bez drsné akce nemůže obejít, ale všeho moc škodí. V dnešní době, kdy plátna kin přetékají krví, odevšad se nese řev různých monster, doprovázený praskotem kostí, začínají být filmy s podobným nátěrem už nudnou, všední záležitostí. Před lety, kdy byl tento žánr v počátcích, bych byla Thorem nadšená, dnes přemýšlím, zda bylo nutné, aby vznikl a tím jen rozmnožil řady filmů podobných si jako vejce vejci. Přitom Thor má dobrou zápletku, přímo klasickou, a bez poloviny akčních scén, hlavně těch mimo matičku Zemi, by se obešel.
 
V základu jde o univerzální konflikt, který provází lidské pokolení odnepaměti: syn, pyšný a netrpělivý dokázat otci svou cenu; k nepříčetnosti rozzuřený a záludný bratr a žena, která pomáhá muži vidět svět jinýma očima. Královský rodokmen, smrtící vendeta, pýcha, která předchází pád. Proč ne? To by ovšem na vykreslení změny psýchy hlavního hrdiny muselo být víc času. A to se neděje. Jeho přerod je následovný (kdo nemá rád spoilery, nechť následující odstavec přeskočí): Poté, co naštve otce, je šupem shozen na zem, zde ho najde sličná vědkyně, je uvržen na čas na psychiatrii, neboť se chová poněkud nestandartně – kde koho zmlátí na potkání, v řeči používá zastaralé obraty, ani jednou neřekne fuck a super, k ženám se chová jako rytíř a místo francouzáku (polibku), jim líbá ruku. Vzápětí ovšem uprchne, v krámku s domácími mazlíčky požaduje koně, neb hodlá najít čarovné kladivo, které za ním mrštil otec, a když se mu to podaří, zakletý vercajk, ke svému vzteku a překvapení, nedokáže vyrvat ze země. Upadne proto do depresí a poté, co se mu zjeví zlotřilý bratr, aby mu lživě sdělil, že jejich otec díky Thorově neposlušnosti zemřel, jde hrdina do sebe a stává se z něho nový...no, člověk asi ne, když je to Bůh.

Co se hlavní linie příběhu a humoru týká, je podobnost s posledním hitem Marvelu, Iron Manem, značná, nicméně zatímco tvůrci Iron Mana pochopili, tedy alespoň v prvním díle, že nejen drsnou akcí živ je příběh, Thorův mančaft se nechal oslnit počítači a těm nejpříjemnějším a nejhumornějším scénám, odehrávajícím se mezi lidmi na Zemi, neponechal příliš prostoru. Zato velká pozornost je věnována různým nestvůrám s rudými kontaktními čočkami, či pochodujícímu robotovi, jenž má místo hlavy plamenomet. Všude to bouchá, práská, auta lítají vzduchem, hroutí se skály a kusy planet. A divák, obyčejný divák, pomalu usíná, protože tohle vše už mockrát viděl a je jedno, zda to bylo v 3D formátu nebo šlo o obyčejný film.

Na druhou stranu, vyznavače komiksů, sci-fi a fantazi, Thor potěší, neboť upomíná na některá základní díla daných žánrů: hrdina poletuje vesmírem jako Iron Man, či Superman, prochází do cizích světů jak ve Hvězdné bráně červí dírou za pomoci podivné odstředivky, planeta Thora se jmenuje Asgard a nezničitelný robot, chrlící plameny, připomíná jak Iron Mana, tak Terminátora.

A teď to nejzajímavější nakonec: režisérem Thora je Kenneth Branagh, slavný režisér shakespearovských děl a nadšený čtenář tohoto komiksu. Natáčení bral jako oddychovou záležitost, a právě díky němu se ve filmu mihne řada hvězd, od nezničitelného Anthony Hopkinse, po Rene Russo. Hlavním magnetem filmu má být oscarová Natalie Portmannová, nicméně její klišovitá role nadšené vědkyně, do které se Thor zamiluje, jí nedává možnost nějak zaujmout. To mnohem zajímavější je Stelann Skaarsgard, coby její věkem a zkušenostmi znavený parťák, rodinný přítel a ochránce v jednom. Dobrý je i Tom Hiddleston v roli Thorova bratra Lokiho a samozřejmě hlavní sympaťák Chris Hemsworth, drsňácký mix Brada Pitta a Joshe Holowaye ze Ztracených, coby Thor. Ač Australan, je díky svému severskému exteriéru až překvapivě věrohodný, je na něm znát, že svoji postavu nebere smrtelně vážně a umí i slušně hrát, což dokazuje právě v nemnoha veselých sekvencích odehrávajících se mezi lidmi. (Režisér a koordinátor kaskadérů si ho nicméně pochvalovali kvůli jeho fyzické zdatnosti, díky níž mohli přitvrdit v bojových scénách.)

Když se Portmannové ptali, proč roli vzala, herečka s nebývalou upřímností prohlásila: „Když jsem se dozvěděla, že to má točit Kenneth Branagh, přišlo mi to natolik úchylné, že jsem v Thorovi hrozně chtěla hrát.“

Je určitě škoda, že při tomhle úchylném spojení nevznikl alespoň trochu úchylný film, vybočující z daných mantinelů.

Dávám 50%, fanoušci komiksů, a teenageři vůbec, si ovšem mohou přidat 20%

Thor
USA/130 min
Scénář: Ashley Miller, Zack Stentz, Don Payne
Režie: Kenneth Branagh
Kamera: Haris Zambarloukos
Hudba: Patrick Doyle,
Hrají: Chris Hemsworth, Natalie Portman, Tom Hiddleston, Anthony Hopkins, Stellan Skarsg?rd, Rene Russo
Premiéra ČR: 28.4.2011

foto: Bontonfilm