První vlaštovky cíleného budování vztahů s veřejností najdeme již v dobách starého Egypta, Mezopotámie, Sýrie, ale i antického Řecka či Říma. Slouží zejména potřebám vládců, k manipulaci s masou a dosažení potřebných cílů jak v zájmu země, tak sebe sama. Příkladem může být Starý Egypt, kde se PR používá během každoročního plánování porodnosti a ženy vlastně musí používat antikoncepci v chudých letech. Mezi obyvatelstvem je to však díky cílenému působení bráno jako výhoda a ukázka civilizovanosti. Naopak reklama prodchnutá konkrétními myšlenkami i jasnou produkcí je již celá tisíciletí výsadou nižších stavů, zejména obchodníků. Samo slovo reklama vzniklo z latinského „reklamare“ (znovu křičeti) a první její zachovalý projev – přestože existovalo zajisté mnoho jiných, starších – pochází z egyptského Memfisu a stojí na něm "Zde žiji já, Rinos z Kypru z milosti bohů obdařený uměním vyložit neomylně každý sen." Pro reklamu moderní marketéři v posledních letech prosazují její specifičtější název - marketingová kampaň. Taková reklama je pak souborem sděleních využívajících několik vzájemně se doplňujících kanálů.

Vraťme se ale zpět do historie. Vztah vládnoucí složky a „plebsu“ si velmi dobře uvědomuje již Starý Řím. Kdo by někdy neslyšel tehdy směrodatné rčení: „Vox populi, vox Dei – Hlas lidu, hlas Boží.“ Podle novináře, pedagoga a především managera Jozefa Ftorka „…tak byl prvně vysloven a zaznamenán význam názoru veřejnosti pro rozhodování politiků“ . Na prvního teoretika cíleného PR si ale musíme ještě v dobách Říma několik staletí počkat. Je za něj považován až Američan Edward L. Bernays (1891 – 1995), který ve 20. letech zlomí tabuizované kouření žen na veřejnosti. Není žádným tajemstvím, že pro své kampaně využívá poznatků svého strýce . Tím není nikdo menší, než rakouský neurolog Sigmund Freud (1856-1939)! Public relations, tedy vztahům s veřejností, začíná od té doby růst pořádná pšenka. 

 

_{^{Ikonka: dpkpr.com}}